Názory a připomínky z řad členské základny a reakce na ně členů P VSR - Vojenský spolek rehabilitovaných

Vojenský spolek rehabilitovaných AČR
Toto jsou oficielní stránky Vojenského spolku rehabilitovaných AČR
Přejít na obsah

Názory a připomínky z řad členské základny a reakce na ně členů P VSR

Interní záležitosti
Reakce předsedy VSR AČR pplk. Petra Mrázeka na otevřený dopis č. 5 Petra Baubína
Vážené kolegyně a kolegové,
 
    ač nerad, jsem nucen odpovědět na již páté prohlášení pana Baubína. Nerad proto, že odpovídat na tyto neustálé výpady, hanopisy a výplody mi připadá jako ztráta času. Jenže tak hrubé výpady nelze trvale tolerovat či přehlížet.
 
    Když jsme se jeden každý z nás stali členy našeho spolku, jistě jsme se nevzdali žádných svých osobních práv, jen jsme přijali navíc a dobrovolně ještě i povinnosti, plynoucí z této skutečnosti a zakotvené v našich stanovách.
 
    Pan Baubín (úmyslně nepoužívám termín kolega, protože v jeho jednání a chování nic kolegiálního nenalézám) se rozhodl, že nehodlá respektovat tento dobrovolný závazek daný členstvím v našem spolku. Hrubě porušuje především ustanovení čl. 5 odst. (18) a (19) Stanov, navíc úmyslně a zlovolně poškozuje jméno naší organizace tím, že tyto hanopisy rozesílá i mimo organizaci.
 
    Každý člen naší organizace je povinen dodržovat stanovy a pan Baubín tak očividně činit nehodlá. Je tedy otázkou, proč je ještě naším členem, co jej k tomu vede. To by měl on sám osobně zvážit. Mně osobně nezbývá nic jiného, než požádat předsedu ÚzO, jíž je pan Baubín členem, aby začal konat ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. (17) našich stanov.
Prohášení Plk. Ing. Jana Kabáta
Vážení kolegové,
když jsem, po dlouhém váhání (roku 2002), vstupoval do VSR, předpokládal jsem, že se stanu členem sdružení rehabilitovaných vojáků, sloužícího k prosazování oprávněných sociálních, kulturních a společenských zájmů členů a k přátelské spolkové činnosti. Tento cíl je trvale v záhlaví našich internetových stránek a je jasně definován i v platných – tedy závazných - stanovách. Po proniknutí do spolkového života jsem se seznámil s osudy řady nových přátel a snažil jsem se, na úrovni územní organizace, sám pozitivně přispět k rozvíjení spolkových aktivit i účastí na jejím řízení. Byl jsem přijat velmi srdečně a osobně považuji náš vztah za harmonický. Po vyzvání některých kolegů k práci v předsednictvu VSR roku 2016 jsem proto jejich návrh neodmítnul. Bohužel velmi brzy – už po prvním zasedání předsednictva VSR jsem byl velmi překvapený stylem práce, který prosazoval tajemník Petr Baubín. Jeho kandidaturu jsem osobně prosazoval (i přes oprávněné námitky jeho bývalých spolupracovníků). V přípravných jednáních totiž projevoval vysokou aktivitu a pracovitost. Snažil jsem se pomáhat a krátce jsem byl i jedním z jeho oblíbenců. To však brzy skončilo. Pro mé oprávněné kritické připomínky týkající se jeho sebestředného, nesnášenlivého stylu jednání, jsem byl nejprve pomlouván a následně několikrát (jím) vyzván ke složení mandátu. To jsem opakovaně odmítl, nechtěl jsem zklamat důvěru nejen členů, kteří mne volili, ale i z principiálních důvodů. Postupně jsem se proto v různých veřejně šířených dopisech stal neplničem usnesení, nevychovanou opozicí, následně starým, zbytečným, hloupým dědkem. Jeho zásluhou jsem byl se souhlasem ostatních členů P VSR totálně odstaven od všech jednání, byla blokována možnost mého vyjádření na našich stránkách a tlak na moje “dobrovolné“ odstoupení stoupal. Žádná špinavost nebyla marná pro moje ostouzení. Držela mne pouze víra v konečnou spravedlnost a podpora mateřské územní organizace. Bývalý tajemník se následně rozhodl k útoku nejbrutálnějšímu – začal šířit lživou informaci o mé spolupráci s STB. Vymyslel tzv. lustrační pomůcku (zcela v protikladu s lustračními zákony), záměrně nepravdivě informoval mnohými dopisy o mém členství v KSČ do roku 1989 (!!!) a podobně. V závěru své činnosti ke mně přiřadil postupně i kolegy Kunzmanna, Grossmanna a nakonec i předtím jím nechutně vychvalovaného předsedu Zbyňka Čeřovského. Ve všech případech nešlo o poctivě míněnou snahu odsoudit vztah k bývalému režimu, ale o snahu vyřešit si svůj obludně zamindrákovaný vztah k osobnostem, které si dovolily kritizovat jeho sebestředný styl práce. To vše stačil vyplodit, navzdory tomu, že jsou k dispozici relevantní důkazy o lživosti a zákeřnosti jeho útoků. Pokud jde o mne (a obdobné je to zřejmě i u ostatních, jím napadaných kolegů), předložil jsem po volbě do P VSR čerstvé lustrační osvědčení (2016). Jeho pravost a věrohodnost je prokazatelně věrohodná. Na mojí osobu (mám oficiální vyjádření z archivu MV) neexistuje žádná složka. To si může kdokoliv jednoduše ověřit podáním žádosti o zpřístupnění mých archivních materiálů . Pokud nelze dohledat žádné záznamy – kde se berou informace prezentované Petrem Baubínem? Neskutečně špinavá je pomluva členů VSR o 20% spolupracovníků STB. Mám ověřeno, že například v plzeňské organizaci není ani jeden evidovaný - zkompromitovaný (třeba i nevinný) tzv. spolupracovník ve smyslu lustračních zákonů. Předpokládám, že obdobná situace je i jinde Pokud tedy bývalý tajemník pan Petr Baubín neprodleně nepředloží relevantní důkazy o svých šířených desinformacích, lze jej prohlásit - za lháře nebývalého formátu, který nemá místo ve VSR.
Ještě pár ilustračních informací. Dokumenty zanechané tajemníkem svědčí o jeho rozsáhlé manipulaci s fakty, oficiální písemnosti nebyly předány, dochází ke zneužívání kontaktů a informací, které získal během své funkce tajemníka. O svých bočních aktivitách “zapomínal“ informovat členy P VSR – včetně předsedy. V současnosti závažným způsobem narušuje přípravu a průběh 2. členské schůze VSR, zejména cílenými desinformacemi. Snaží se dokonce o rozbití sdružení, smyšlenou prezentací jakési “platformy“ a snahou přesunout desinformované, nic netušící členy do jiných spolků.
Obracím se na poctivé členy VSR, aby si prověřovali informace v t. zv. “otevřených dopisech,“ požadovali relevantní důkazy a případně brali v úvahu vyjádření napadaných osob.
Přeji všem členům hodně zdraví, pohodu a nenarušované přátelské vztahy se svými rehabilitovanými kolegy.
Reakce předsedy VSR AČR pplk. Petra Mrázeka na otevřený dopis č. 3 Petra Baubína
Odpověď na otevřený dopis č. 3 Petra Baubína (dopisy číslo 1 a 2 jsem neobdržel, a je to snad i lepší) :
 
  Nepíši Ti „vážený kolego“, protože za to, co a proč konáš, si Tě vážit nemohu. Každý z nás, členů VSR, svým vstupem do spolku (ať se v různých dobách různě nazýval) se zavázal plnit jeho stanovy. Pokud se Ti stanovy nelíbí, máš dvě cesty. Můžeš zkusit přesvědčit většinu o svém názoru a stanovy změnit, nejde-li to, pak se buď podřídíš, nebo odejdeš. Tys zvolil třetí cestu- vykašlat se na pravidla, na stanovy, presentovat náš spolek navenek jako partu rozhádaných dědků, rozeštvat nás, osobně pošpinit, zničit snahy o odškodnění a ukončit činnost spolku v naději, že jej jednou, za pár let sám vzkřísíš a pod svým vedením povedeš k - snad - úspěchu. Rozesíláš své dopisy celé členské základně, píšeš významným lidem po celé republice a tváříš se, jako bys byl k tomu někým či něčím oprávněn, ale není tomu tak, jde jen a jen o svévoli.
 
    Jediné v čem jsi opravdu mistr, to je zneužívání skutečnosti. Kdysi jeden klasik řekl, že lež je tím lepší, čím víc se podobá pravdě a dá-li se pravda použít jako lež, pak je to lež vynikající. Vytrháváš věci z kontextu, překrucuješ, stavíš se do role neomylného soudce. Nejsi jím. Jsi ten, který si myslí, že může celý spolek ovládat nebo zničit. Ale to jistě nejsi. Ve spolku je stále hodně slušných lidí, kteří ctí pravidla, váží si své minulosti a chtějí podle svých možností pro spolek pracovat.
 
    Já se nebudu dopisem č. 3 blíže zabývat, nestojí za to. Je to jen výkřik uražené ješitnosti. A Ty opět stojíš na rozcestí a máš dvě možnosti. Tou první je, že vše odvoláš a to všude tam, kam jsi psal, dotčeným osobám se veřejně omluvíš a pokud Ti jeden každý odpustí, můžeš jako řadový člen zůstat. Druhá možnost je ta, že se s námi rozloučíš a ze spolku odejdeš. A není důležité, kdo tento krok bude iniciovat.
 
    Jistě, je tu ještě třetí možnost, ale té bychom se asi oba raději vyhnuli. Ale pokud se nerozhodneš včas, pak necháváš rozhodnutí na jiných.
 

pplk. Petr Mrázek
 
předseda VSR AČR
Prohlášení plk. Ing. Zbyňka Čeřovského
Text dopisu předsedy VSR plk. Ing. Zbyňka Čeřovského panu Jiřímu Klímovi
Pane Jiří Klímo,
obdržel jsem od vás e-mail se třemi fotografiemi.  Nemám  absolutně nic proti vašim (radostným)aktivitám, jak uvádíte, ale... Já vás a  vaši organizaci ale nepovažuji za součást VSR, protože jste v rozporu se  stanovami odmítl posílat do naší pokladny příspěvky, protože, jak jste napsal, "  padají do černé díry". Já toto vaše sdělení a i váš e-mail považuji za urážku  nejen své  osoby, předsednictva VSR, ale i dalších  organizací i členstva. Mohu  si dokonce myslet, že jste nás obvinil z podvodu. A aby bylo jasno. My nekonáme  tyto akce, které jste svým mailem zesměšnil pro radost nebo potěšení, ale  abychom konečně dosáhli toho, co se nepodařilo našim předchůdcům za 27 let. A  děláme to zdarma, jezdíme, telefonujeme, píšeme a navštěvujeme vlivné osobnosti  bez nároků na odměnu a náš tajemník má dosud nezaplacené tisíce Kč za medaile,  které jsem již dvakrát udělil. A za těch 70 Kč, které jste si odhlasovali, dnes  nekoupíte ani 5 obložených chlebíčků. A tak ještě dodávám pane Klímo, sály  pro  naše "neradostné akce" jsme měli zadarmo a občerstvení zaplatilo ministerstvo  obrany. A jestli se domníváte, že vaše radostná listopadová schůze přiměje vládu  nebo naše poslance k přijetí zákona o odškodnění, tak žijete, mírně řečeno v  bludech.  
A jestli si myslíte, že naše činnost je  špatná, škodlivá nebo neradostná, já vám dávám svoji funkci okamžitě k  dispozici.
Předseda VSR  plk.Ing.Zbyněk Čeřovský
Návrat na obsah