Recenze - Vojenský spolek rehabilitovaných

Vojenský spolek rehabilitovaných AČR
Toto jsou oficielní stránky Vojenského spolku rehabilitovaných AČR
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Recenze

Literární klub
Autor: PhDr. Jaroslav Sýkora, IAAM, plk. v.v
Kapitola z historie československého letectví V šedesátých létech dvacátého století Josef MIHULE     
Autor recenze: PhDr. Jaroslav Sýkora, IAAM, plk. v.v
_______________________________________________________________________________________________
knihy, která již vyšla a není pochyb, že zaujme

PhDr.Jaroslav Sýkora, plk.v.v.
 Člen Mezinárodní Astronautické Akademie v Paříži.
 
Zbyněk Čeřovský
LETECKÉ KATASTROFY 1918-1939


Recenze knihy - Přežít tohle peklo, stůj co stůj!!!
Člověk číslo 94133 žije dosud mezi námi.
Vězeň nacistických koncentračních táborů.
Víme to?
Známe jeho OSUD?
Známe osudy šesti milionů povražděných lidí?
Známe osudy těch, kteří hrůzy HOLOCAUSTU přežili?
Ano, žije mezi námi. Jmenuje se Rudolf Roubíček.
Rehabilitovaný plukovník naší armády.
       Napsal po létech spis, jehož přečtení bere dech. PŘEŽÍT PEKLO STŮJ CO STŮJ1, zní jeho název. Protože Rudolf patří mezi nás, vojáky, považujeme za nevyvratitelně nutné, předložit je Vám, kolegům, kteří jsou generačně blízcí, vytrpěli si též své, ale co je to proti OSUDU člověka Rudolfa. Prožil další část svého života po těžce poničeném mládí, duševně i fyzicky, a žil mezi námi ostatními, jako by se nic zvláštního nestalo. Jeho vzpomínky jsou však krutou výčitkou světu, ve kterém jsme všichni žili. Když je nacisté vláčeli jako příslušníky židovské podrasy po pražských ulicích do koncentráků, kolemjdoucí lidé udiveně přihlíželi. Češi nechali své Židy vláčet na smrt. Nebylo tomu však stejně ve všech nacisty okupovaných státech. Nebylo. Zůstala těžko smazatelná výčitka. Ale to je na dlouhé povídání. A je to současně slovo „do pranice“.
      Rudolf je jedním z nás, ale jeho OSUD je s našimi osudy nesrovnatelný. Tolik hrůzy, které poskytuje přečtení jeho útlého spisu, těžko naleznete v krvavých televizních pořadech, kterými je náš mediální prostor sycen. Předkládáme Vám knihu lidské bytosti, narozené v roce 1926. V minulém století. V období po Velké válce, která měla být, jako ostatně po každé válce ta poslední. Tak se to vždy říká mezi lidem, tak to i slibují politici ve všech zemích. Přitom se ale již chystají nová válečná tažení. Kdo však téměř vždy trpí nejvíce? Kdo je postižen více – bojující vojáci, nahnaní politiky do bratrovražedných střetů, nebo ubozí civilisté, jejichž synové a dcery v těchto masakrech hynou, v lepším případě jsou mrzačeni. Ale co je lepší? Jejich rodiny jsou vydány na pospas válečnému běsnění, neuvěřitelným krutostem, a tak zůstává i zde otázka míry utrpení otevřená. Poslední světová válka, tedy v pořadí druhá, prokázala, že míra hrůz je bezhraničná. O čem svědčí bestiality, páchané zfanatizovanými příslušníky národa, kteří se nechali v takovém počtu unést choromyslnými ideami o rasových problémech, o potřebě životního prostorupro vyvolenou rasu. O tom, mimo jiné, že agresivní náboj v člověku je součástí lidské přirozenosti, a že obratnou manipulací jej lze svést k nepředstavitelným ukrutnostem ve jménu – ILUZE. Pokaždé poněkud jiné, ale v podstatě vždy na stejném principu. Kolik milionů obětí přineslo jedno jediné století od roku 1870? Nepředstavitelné množství. A vždy znovu a znovu – ve jménu ILUZE.
      Začtěte se, přátelé, kolegové, a uvažujte o způsobech, jak překonat lidskou agresivitu v nás, lidech. Alespoň tak, aby bylo, lze nalézat zábrany ke snižování rizik nových konfliktů. Nebuďme však naivní, nikdy se jim nevyhneme. Válečné konflikty prostě odstranit nelze, protože jsme lidé. A kdo nevěří, nechť se ponoří do četby německého filosofa z roku 1946 – Otázka viny. Po skončených ukrutnostech Druhé světové války. Celou knihu najdete zde.

Jaroslav Sýkora
Literární Klub VSR
Červen 2017
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky