Aktuality - Vojenský spolek rehabilitovaných

Vojenský spolek rehabilitovaných AČR
Toto jsou oficielní stránky Vojenského spolku rehabilitovaných AČR
Přejít na obsah

Aktuality

Pietní akt
Olomouc
Ve středu 21.srpna 2019 v 15hod.se uskuteční pietní akt Připomínka 21.srpna  1968, účast potvrdilmj. i primátor města Olomouce, přítomna bude i Televize Morava. Přijede i  delegace členů VSR z Přerova.
Slavnostní shromáždění
Karlovy Vary
Vážení přátelé,
S mimořádným potěšením vám sděluji, že hejtmanka Karlovarského kraje, paní Mgr. Jana Mračková Vildumetzová, jako projev úcty a poděkování, pořádá v září t. r. slavnostní shromáždění bývalých politických vězňů a rehabilitovaných vojáků. Naši kolegové, žijící v tomto kraji a na které máme kontakt, ti byli pozváni na toto shromáždění všichni.
Považuji za svou povinnost poděkovat jménem nás všech paní hejtmance a popřát jí mnoho úspěchů nejen v této oblasti její práce.
Váš předseda
Není naším příznivcem každý, kdo se tak tváří!
Vážení přátelé, kolegové, členové VSR,
 
    kalendářní rok je plný historických událostí a náš spolek, především jeho územní organizace, pořádáme různé akce či se jich účastníme. To je významná a důležitá část naší činnosti a je tomu tak dobře. Spolupracujeme přitom s organizacemi, které jsou nám blízké přístupem k historickým událostem, jimiž naše země prošla nejen za poslední století. S některými máme uzavřeny dohody o spolupráci, jako např. s ČSBS, NRZP, RSČR a SVV, s dalšími spolupracujeme na základě podobných přístupů či názorů.
 
    Nemluvím k vám teď jako předseda či z pověření předsednictva, mluvím jen sám za sebe, jako každý jiný člen. Buďme otevření, buďme vstřícní, buďme ale i opatrní ve výběru přátel, spolupracovníků či partnerů. Jsem přesvědčen, že existují spolky, jejichž ideje s našimi vůbec nekorespondují. Celý náš život a naše skutky patří svobodě a samostatnosti naší vlasti, právu a spravedlnosti pro každého občana. Dávejme si proto prosím pozor, abychom  - třeba i v dobré vůli a nevědomky - nebyli zneužiti nějakými spolky prosazujícími revizi našich dějin. Mám teď na mysli především sudetoněmecký landsmanšaft a jeho exponenty. Nedomnívám se, že by kontakty (natož spolupráce) s takovými spolky a lidmi byla pro nás vhodná. Já těm lidem jejich přesvědčení neberu, ale nepovažuji je za někoho, s kým bych se měl vědomě a dobrovolně stýkat. Dlouhá řada mých příbuzných zavražděných velmi podlým způsobem v době druhé války mne k tomu zavazuje.
 
    Všimněte si prosím, jaké útoky jsou dnes vedeny na organizace, které udržují a předávají tradice našeho národa, jejichž činnost vede k prohlubování a udržování znalostí z naší blízké i vzdálenější historie. Základní smysl jejich činnosti je shodný s našimi idejemi. Ano, máme ve stanovách napsáno, že jsme spolkem nepolitickým. Musíme si ale uvědomovat, že už jen pouhá naše existence je politická záležitost, ať se nám to líbí či nikoli. Proč myslíte, že se například k našemu požadavku na odškodnění staví řada politiků tak nevybíravým způsobem? Slova jako vlast, obrana národa, osobní odpovědnost, rodina a řada dalších je pro ně jen nepotřebnou veteší a existence našich spolků je jejich černým svědomím. Věřte, že tito lidé by se jakékoli záminky jak nás poškodit chopili s nesmírným potěšením. Prosím proto o racionální a odpovědný přístup.
Petr Mrázek
Senát 26.2.2019: zapomenuté komunistické zločiny z let 1968, 1969 a 1989
Upozornění pro výbory ÚzO a členy VSR - členské příspěvky
Vážení členové, kolegyně a kolegové,
chci vás ubezpečit, že členské příspěvky zůstávají na původní výši, tedy tak, jak určí vaše ÚzO a odvod do společného účtu rovněž zůstává stejný ve výši 70,- Kč. Zcela jistě nehodláme tento příspěvek zvyšovat. Členové, kde již není výbor ÚzO a stále se cítí jako členové našeho spolku a i nadále chtějí naši činnost finančně podporovat, mohou příspěvky zasílat samostatně a do sdělení pro příjemce tuto skutečnost napsat.
Příspěvky zasílejte na účet u ČSOB, číslo účtu: 130246535/0300.
Děkuji za pochopení
Petr Mrázek
předseda
Úvodní slovo pronesl plk. Josef Musil, autor výstavy. Vernisáže se zúčastnil hejtman Královéhradeckého kraje PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D. a
mons. Socha z diecéze Hradec Králové. Všichni skvěle promluvili jménem všech slušných lidí a ve jménu všech obětí okupace ze srpna 1968. Stále zůstávají široké veřejnosti z velké části utajeny, stejně jako napáchané zločiny sovětskými okupanty - i ze strany chystaných zločinů kolaborantského vedení naší země.
Vernisáž výstavy SRPEN 68
Přestaňme mluvit o obětech a začněme mluvit o pachatelích
   V těchto dnech si připomínáme velmi podivné výročí. Je to padesát let od hanebné kapitulace našich politiků před ozbrojenou silou „spojeneckých“ vojsk. Jistě, ozbrojený odpor dne 21. 8. 1968 nepřicházel v úvahu, na to se mělo myslet a připravovat podstatně dříve. Není to tedy o ozbrojeném konfliktu, je to o morálce a vztahu k vlastnímu obyvatelstvu. Hanebnost spočívá v odmítnutí jakékoli reakce na realitu, v totální bezradnosti, neschopnosti rozhodnout se. Jak jsem řekl, ozbrojený odpor zahájený po vstupu vojsk by byl zřejmě sebevražedný. Ale snad stačilo říci děláte špatně, nejedeme v tom s vámi, odejděte, nespolupracujeme. Místo aspoň pasivní rezistence přišla aktivní spolupráce na nastartování normalizace, což je kapitola v našich dějinách snad nejhanebnější. A navíc si musíme uvědomit, že nešlo o žádnou ránu z čistého nebe, muži Pražského jara byli velmi důrazně informováni o požadavcích Moskvy a musíme také vzít v úvahu existenci početné a výkonné páté kolony.
    V těchto dnech se dovídáme počty letadel, směry postupu sovětských vojsk, máme snad po minutách zaznamenán sled událostí. Tady bych doplnil jediné číslo - okupačními vojsky bylo zavražděno nejméně 140 našich naprosto nevinných spoluobčanů. Tato masová vražda nejen že nebyla a nebude potrestána, ona je téměř zapomenuta. Co tím chci říci. Více či méně známe jména obětí ruské okupace a naší vlastní normalizace. Začínají se sbírat a dokumentovat jejich vzpomínky a příběhy. Je to příkladné, je to potřebné, je to záslužné a je to málo. Je to pouze první krok. Musíme si uvědomovat, že nejděsivějším následkem sovětské agrese byla normalizace, hanebné podvolení se a přijetí absolutně všech požadavků sovětů našimi politiky. A to i těmi, kteří byli tou údajně lepší, reformní částí komunistické strany. A nejenže poslouchali, poslouchali rádi a velmi iniciativně. To právě oni zahájili likvidaci těch, kteří svými slovy a skutky prokázali odvážný občanský postoj, svůj vztah k pravdě a vlasti. Tihle lidé byli zavíráni, vyháněni z vlasti, vyhozeni ze studií či zaměstnání, což se velmi sprostě a podle týkalo i jejich nejbližších, především dětí.
    Je dobře, že je tato temná kapitola zachycována obrazem i písmem, bylo by dobře, kdyby tyhle poznatky byly předávány dalším generacím. Je to skvělé, ale je to jen ta menší a snadnější část vyrovnání se s událostmi srpna 68 a dvaceti let hlubokého „nového temna“, které pak následovaly. Teď musí přijít čas odhalování pachatelů.
    Skutečně, právě teď musíme začít pojmenovávat pachatele zločinů. Vzhledem k plynutí času je asi nesnadné tyhle osoby trestat. Musíme si ovšem uvědomit, že oni tvrdě a těžce poškodili nejen konkrétní jednotlivce a jejich nejbližší okolí, oni poškodili naprosto všechny slušné občany této země. A my jim musíme říci (když to nedokázali či dokázat nechtěli polistopadoví politici a zdá se, že ani ti dnešní), že jsme je považovali za amorální odpad společnosti tehdy i dnes. Proto žádám vás všechny, kteří čtete tyto řádky, pojmenujte ty, kteří tehdy (a i dnes) stáli mimo řady slušných lidí. To, co říkám, to není žádná osobní zášť, to je střet morálky a bezcharakternosti. Jsem přesvědčen, že ten, kdo se zachoval jako bezectný lotr a není schopen ani ochoten to přiznat (natož odčinit), že ten se tak bude chovat i dnes. Zveřejnění těchto jmen je služba společnosti, je to jakási morální profylaxe.
    Uvedu příklad. Já jsem byl vyhozen v r. 1976 a na dokladech z té doby (služebně politická charakteristika, hodnocení, posudky, vlastní akt vyhození) není a nebylo razítko ÚV KSČ, není tam podpis žádného prvního tajemníka. Jsou tam podpisy velitele útvaru, což byl mjr. Ing. Václav Müller, zástupce pro týl, pplk. Ing. Václava Krejčího, kádrováka (cudně utajeného jako evidenčního náčelníka) mjr. Skladana, jeho poskoka kpt. Kantuláka, zástupce pro věci technické, který byl členem jakési vyšetřovací komise, pplk. Ing. Josefa Musila a dalších. Tihle lidé by teď měli veřejně objasnit pohnutky svého jednání a cíle svého chování. Nepředpokládám, že by se jediný z nich ozval, pokládám je za lidi bez morálky a bez svědomí.

Petr Mrázek
Vernisáž výstavy k 50.výročí největšího zločinu v naší zemi - ignorovala média, politici, veřejnost nevěděla…?!
Návrat na obsah