ÚzO VSR Brno
Foto: Vladimír Bezděk, CKIT VeV-VA
Proslov rektorky - velitelky brig.generálky Prof. RNDr.Zuzany Kročové, Ph.Dr.Vážený pane generále (brig.gen. v zál. Zbyněk Čeřovský),vážení páni předsedové,
vážený pane radní, paní starostky a páni starostové,
vážené dámy a pánové,
je mi velkou ctí, že mohu promluvit na shromáždění při příležitosti slavnostního odhalení pamětní desky na počest těch vojáků a zaměstnanců vojenské správy, kteří před 54 lety, ale zejména v následujících letech takzvané normalizace, projeviliobdivuhodnou statečnost, odvahu a vytrvalost ve svém přesvědčení.Když jsem se na konci minulého roku měla poprvé možnost setkat s panem plukovníkem Kunzmannem, panem podplukovníkem Mrázkem a dalšími představiteli Vojenského spolku rehabilitovaných AČR, byl to pro mě silný zážitek. Vrátily se mi vzpomínky do srpna roku 1968, kdy jsem jako osmileté děvče, žačka základní školy v Novém Městě na Moravě, prožívala se svými rodiči a blízkými ony pohnuté dnyinvaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.Také jsem si uvědomila, jak my všichni, celá společnost, bychom měli být vděčni těm, kteří dokázali nasadit své zdraví, osobní bezpečí a pracovní kariéru za ideály, které by nám všem měly být drahé. Věrnost hodnotám občanské cti, vlastenectví a svobody prokázala v prvních dnech invaze většina Čechů a Slováků, ale jen málo z nich vytrvalo i dalších letech, a to za cenu obrovského osobního příkoří, šikany, často i vězení nebo nucené emigrace. A jim jsme zůstali hodně dlužni. Při perzekucích po roce 1969 bylo z Československé armády vyhozeno téměř 12 tisíc vojáků a občanských zaměstnanců. V posádce Brno bylo propuštěno přibližně 850 osob, z toho bezmála 600 příslušníků tehdejší Vojenské akademie. Je přitom smutné, že tito naši stateční vojáci a spoluobčané se v mnoha směrech nedočkali morální a společenské satisfakce ani po roce 1989.Velice ráda jsem proto přijala žádost představitelů Vojenského spolku rehabilitovaných o podporu při zhotovení a odhalení pamětní desky na počest těch, kteří nikoliv slovy, ale svým životem a skutky prokázali věrnost naší vlasti a ideálům svobody a demokracie. Společnými silami členů Vojenského spolku rehabilitovaných, příslušníků Univerzity obrany, dalších vojenských zařízení v posádce Brno a pracovníků brněnského Komunitního centra pro válečné veterány jsme zorganizovali veřejnou sbírku na pořízení pamětní desky a poměrně v krátké době jsme vybrali potřebný obnos.Právě, když jsme koncem února tohoto roku hledali vhodný termín slavnostního odhalení pamětní desky, jako by se vrátily běsy staré více než půlstoletí. Dvacátého čtvrtého února vojska Ruské federace vpadla na Ukrajinu! V bezprostřední blízkosti České republiky a těsně za hranicemi našich spojenců rozpoutalo Rusko válečný konflikt, jehož hrůzy den, co den, vyplouvají na povrch. Znovu jsme pocítili naše vlastní „memento“, zjitřené city a obavy z oněch srpnových dnů v roce 1968. A také jsme si uvědomili, že mír, svoboda a bezpečí nejsou a nikdy nebudou trvalé a samozřejmé a že slova vojenské přísahy o nasazení vlastního života mohou platit již dnes nebo zítra. My vojáci i všichni občané naší země na to musíme být připraveni. Jak na to – víme. Ukázali nám to dámy a pánové z Vojenského spolku rehabilitovaných, kteří stojí tady s námi, před 54 lety, a vidíme to takříkajíc v přímém přenosu u ukrajinských vojáků, představitelů ukrajinské státní správy i prostých občanů u Charkova, na Donbase a v Záporoží. Dámy a pánové, zlu je potřeba vzdorovat. A bez vytrvalosti, strádání a možná i obětí to bohužel nejde.Děkuji Vám za pozornost
Proslov Pplk. Petra Mrázka- předsedy VSR AČR ČRVážená paní rektorko, vážení zástupci státní správy a samosprávy, vážení přátelé!Především mi dovolte, abych jménem všech důstojníků, praporčíků a občanských zaměstnanců vojenské správy, vyhozených z armády v letech 1948 - 1989 jak pro své politické postoje, tak pro své morální kvality poděkoval a to naprosto upřímně a skutečně z hloubi duše paní rektorce Univerzity obrany v Brně, paní gen. Mgr. Zuzaně Kočové. Je jen a jen její zásluhou, že se tato nenápadná deska ocitá na budově, v jejíchž zdech se připravuje naše budoucí vojenská elita. A skutečnou elitou společnosti a národa jsou ti, kteří nejenže ovládají perfektně svou práci, ovládají virtuózně své nástroje, ale především ti, kteří vědí proč tak činí. Protože vážení přátelé, vedle vědomí máme i svědomí. A je přímo symbolické, že pamětní deska je právě zde. Z tehdejší Vojenské akademie bylo po srpnu 68 vyhozeno celkem 594 osob, především pedagogů. Je samozřejmé, že největší čistky v armádě byly cíleny právě na ty, kteří měli v rukách budoucnost armády.Po listopadu 89 došlo k rehabilitacím a vojáků bylo rehabilitováno celkem 9 130. Jen pro srovnání uvádím, že ve všech ostatních resortech od vnitra po kulturu bylorehabilitováno – pokud je mi známo - něco málo přes 2 000 osob. Je smutnou pravdou, že žádnému z těchto lidí se nedostalo skutečné a úplné satisfakce. Proto a právě proto je umístění pamětní desky zcela zásadním aktem celospolečenského významu a je pro nás všechny ctí, že alespoň posledních pár set žijících rehabilitovaných vidí, že jejich skutky nejsou a nebudou zapomenuty.Musíme si ovšem uvědomit, že čistky v armádě po roce 68 jsou jen jednou, byť mimořádně významnou kapitolou celého příběhu. Okamžitě po únoru 48 bylo z armády vyhozeno neuvěřitelné množství důstojníků, praporčíků a občanských zaměstnanců. Některé prameny uvádějí jednu třetinu, jiné více než polovinu stávajícího velitelského sboru na všech stupních velení. Mimořádně významné je, že v politických procesech, kdy bylo zavražděno 247 osob, jich nejméně 29 byli opět vojáci. To je přes 12 %. Vedle selského stavu, který byl zničen úplně, nebyla žádná jiná profese po celé období vlády komunistů takpostihována.Po listopadu 89 byly provedeny tzv. rehabilitace. Ze všech takto perzekuovaných vojáků jich tehdy žilo asi 13 – 14tisíc, kteří se k rehabilitacím přihlásili a jak jsem uvedl, rehabilitováno jich bylo 9 130. Po listopadu 89 ale v armádě „pracovalo“ více než 5000 politruků a řídících pracovníků VKR (vojenská pobočka StB). A to nehovořím o všech členech tzv. prověrkových komisí, kterých nutně bylo násobné množství. Tehdy, po listopadu 89, jich z armády dobrovolně a se všemi poctami a náležitostmi odešlo celkem 191 osob a později i několik desítek dalších. Tento krátký výčet suchých čísel ovšem podává velmi barvitý portrét stavu armády po roce 89 a především vztah armády k rehabilitovaným vojákům. Dovolím si říci, že armáda se doposud nijak nevyrovnala se skutky, které v ní od roku1948 v personální oblasti probíhaly. Chápu, že díky běhu času nelze rehabilitaci, tedy uvedení v předchozí stav, zabezpečit. Co však lze, to je věcný a racionální pokus o vyrovnání. Proto si dnešního dne velmi považuji, protože je pro nás příslibem, že by tento proces mohl konečně skutečně začít. Je to poprvé, pokud si vzpomínám, že by pamětní deska na počest obětí minulého režimu v armádě, byla odhalována právě takto čelnými představiteli armády. Je to pro mne znamení úsvitu. Tady je nutno si uvědomit co přesně říká zákon o mimosoudních rehabilitacích - Za neplatný se pro účely tohoto zákona považuje právní úkon, jímž došlo v rozhodném období ke skončení pracovního nebo služebního poměru nebo členského poměru k družstvu (dále jen "pracovnívztah") z důvodu politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody.To – přeloženo z právnického jazyka – znamená, že armáda tyhle lidi vypudila ze svých řad způsobem, který byl v rozporu s právem a to tedy i s právem tehdy platným. Je tedy jen a jen věcí armády, jak se s touto skutečností vypořádá či zda se s ní vůbec vypořádat chce. Tuto povinnost z ní nikdo nesejme.A k tomu ještě jedna drobná poznámka – o rehabilitovaných vojácích často hovoříme jako o obětech. Není tomu tak. Obětí je někdo, koho postihla nenadálá a nepředvídatelná pohroma jako povodeň, požár či zemětřesení. Rehabilitovaní byli postihováni za své postoje, postoje veřejně projevené. Nebyli – a podotýkám ani nejsou – pasivními obětmi, ale aktivními účastníky dění. A to nebudu hodnotit dopady na jejich manželky, děti, celé rodiny, to byla a jeostuda.Poslední slovo bych rád věnoval posluchačům této skvělé školy. Jste mladí lidé a naprosto samozřejmě hledíte do budoucnosti a plánujete svou budoucnost, svůj život. Jste vojáci a víte tedy, že plánujete-li si nějakou trasu, pak musíte znát nejméně dva body na této cestě – odkud vycházíte a kam chcete dojít. Ten výchozí bod – to je vaše rodiště, vaše vlast, vaši předci a vaše historie. To jsou tedy i ti, jejichž jména jsou skryta za touto pamětní deskou. Je dobré vědět, čím byli naši dědové a pradědové. Všichni to byli lidé, kteří tuhle zem obdělávali a vzdělávali do dnešní skvělé a krásné podoby.Vaším úkolem je a bude toto bohatství chránit a bránit pro vaše děti a vnuky. Protože tahle zem je vaše a nikoho jiného. A proto vás žádám – tuhle pamětní desku si uložte do paměti a její význam do svých srdcí. Pokud vy tak učiníte, pak my jsme neprožili své složité osudy zbytečně.
V minulých letech rozvíjela zájezdová komise velmi úspěšnou činnost v organizaci autobusových zájezdů do zajímavých míst na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Po celou řadu let se každý rok pořádalo 4 až 5 zájezdů na zajímavé památky a lokality.
Loňská částečná a letošní zásadní změna ve způsobu financování, zajišťování a organizace činnosti územních organizací VSR se strany Ministerstva obrany omezila kromě jiného i možnosti zájezdové komise ÚzO v Brně. Bylo proto rozhodnuto pořádat místo autobusových zájezdů návštěvy pamětihodností a různých akcí v městě Brně a jeho okolí. Komise zájezdová byla přejmenována na komisi vlastivědnou.
Pro letošní rok vlastivědná komise připravila a již uskutečnila návštěvu brněnského planetária s vynikajícím naučným programem „Cesta za miliardou hvězd“, zhlédnutí stálé expozice v památníku Leoše Janáčka při příležitosti 160. výročí skladatelova narození. V souvislosti s výročím ukončení druhé světové války a pietní vzpomínkou na neblahou úlohu Kounicových kolejí položili členové ÚzO VSR Brno kytici na toto památné místo protinacistického odboje. V té době se uskutečnila i plánovaná návštěva pamětní síně národní kulturní památky Kounicovy koleje.
Dnešní národní kulturní památka Kounicovy koleje sloužily původně studentům jako studentské koleje až do 17. listopadu 1939. V rámci uzavření vysokých škol a represí sem vtrhlo Gestapo a SS, 173 studentů bylo odvezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen, zbývajících 500 obyvatel kolejí muselo urychleně odejít. Počátkem roku 1940 připadla „Kouničkám“ smutná úloha, staly se policejní věznicí řídící úřadovny brněnského gestapa. Během 5 let existence (4. 1. 1945 - 19. 4. 1945) věznicí prošlo více než 35 000 vězňů, převážně odbojářů, ale i válečných zajatců ze Sovětského svazu, Velké Británie, Spojených států a dokonce 2 letci z Austrálie. Pro většinu z nich byly Kounicovy koleje jen přestupní stanicí na cestě do koncentračních táborů, věznic či na popraviště. Uvnitř budovy je pamětní síň, která se používá k přednáškám a jiným vzdělávacím účelům (viz foto). Síni vévodí česká vlajka a nápis zlatým písmem „Skutečnou svobodu nelze nikomu darovat, skutečná svoboda musí být vybojována“. V řadě vitrín a nástěnných panelů nalezneme mnohé zajímavé dokumenty a předměty - korespondence, motáky, originální oděv z koncentračního tábora, fotografie, mapky, odznaky a insignie gestapa, dopisy na rozloučenou vězňů odsouzených k popravám, karty, které si vězni vyrobili sami a jiné předměty a dokumenty připomínající tu dobu.
Pro další období tohoto roku komise dále připravuje celodenní výlet lodí po brněnské přehradě spojený s prohlídkou hradu Veveří, návštěvu hradu Špilberku spojenou se zhlédnutím výstavy k 100. výročí začátku první světové války s názvem „Velká válka aneb začalo to v Sarajevu“, návštěvu Technického muzea města Brna s expozicí „Zbraňové systémy druhé světové války“ a Moravského zemského muzea s výstavou „Domov za velké války“. Poslední plánovanou akcí tohoto roku je cesta sklepním labyrintem pod brněnským Zelným trhem na téma „Podzemní království Brna“.
Po zhodnocení úspěšnosti a návštěvnosti akcí pořádaných vlastivědnou komisí v roce 2014 se rada ÚzO VSR Brno rozhodne, zda budeme podobným způsobem pokračovat i dalším roce.
plk. Ing. Miroslav Jeníček, CSc.
plk. prof. Ing. Otakar Kurka, CSc.
plk. Ing. Ludvík Drholec
V pondělí 27. května 2014 byl v klubu Univerzity obrany zakončen již 24. ročník Kursu 3. věku (K3V) předáním diplomů o jeho absolvování 44 účastníkům ze 47 přihlášených, kteří splnili základní povinnost být přítomen minimálně 70 % přednášek. Diplomy předávali proděkan Fakulty ekonomiky a managementu pro vnější vztahy mjr. Ing. Jan Drozd a vedoucí katedry celoživotního vzdělávání Ing. Pavel Zůna, Ph.D., MSS.
Po předání diplomů přednesl Ing. arch. Jan Kruml ze sdružení Obnova venkova přednášku na téma „Architektonické skvosty", ve které se zaměřil na vývoj venkovské architektury na jihomoravské vesnici. V ní představil fotografie skutečných skvostů venkovské výstavby, ale též „skvostů" tzv. „podnikatelského baroka".
Právě skončený akademický rok započal tradičně v polovině října loňského roku a bylo v něm předneseno následujících 14 přednášek se zaměřením nejen na vojensko - odborná témata, ale i na témata, týkající se vojenské historie, národního hospodářství, sociálních otázek a zdraví a životního stylu starší generace. Zde je jejich seznam:
Nová útočná puška vz. 805 BREN s praktickou ukázkou.
Výzkum a vývoj bojových prostředků, stav zbrojního průmyslu v ČR.
Ohrožení bezpečnosti dopravy malými laserovými zdroji.
Současný kariérní řád AČR a jeho srovnání s minulostí.
Postavení vojenských důchodců, kluby vojenských důchodců a jejich perspektiva.
Československá armáda v roce 1938 v souvislosti s rozbitím 1. republiky.
Vznik a působení Československé obce legionářské v zahraničí po únoru 1948.
Historie účasti ČSLA a AČR v mezinárodních operacích.
Podnikání v ČR – stav, struktura, tendence.
Tržní ekonomika v podmínkách ČR.
Sociální reforma v ČR – obsah, reálná struktura.
Prevence nemocí středního a staršího věku.
Psychologie zdraví a nemoci.
Základní principy sebeléčby - volně prodejná léčiva a doplňky stravy.
Přednášejícími byli především pedagogové ze všech tří fakult Univerzity obrany, dále pracovník z OVV MO, pracovník z VTÚO Brno a člen naší ÚzO VSR. Svými zajímavě pojatými přednáškami přispěli k prohloubení znalostí o problémech, které obecně nejsou veřejně dostupné a které stále zajímají posluchače - bývalé vojáky z povolání a občanské zaměstnance vojenské správy i další posluchače z řad veřejnosti.
Jsme přesvědčeni, že i jubilejní 25. ročník kursu bude stejně zajímavý a přinese přihlášeným účastníkům pocit z dobře a účelně stráveného času. Jako ÚzO VSR, která dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou obrany na pořádání K3V, uděláme pro to vše, co je v našich silách a možnostech.
Plk. v. v. doc. Ing. Jaroslav Kalous, CSc.,
místopředseda MěR VSR Brno
Delegace zástupců Krajské rady VSR Jižní Morava a ÚzO (Městské) Brno se účastnila na pozvání rektora - velitele Univerzity obrany ceremoniálu, slavnostního vyřazení nových absolventů Univerzity obrany dne 26. července 2013.
Ceremoniál slavnostního vyřazení absolventů, je vnímán studenty, jako jeden z mezníků v jejich služební kariéře. Slavnostního vyřazení se zúčastnila náměstkyně ministra obrany, náčelník generálního štábu, zástupci senátu, parlamentu, kraje, města a společenských organizací, se kterými Univerzita úzce spolupracuje.
Při této příležitosti zástupci VSR vzpomínali na podobné ceremoniály ze svých mladých let, před 60 lety. Vzpomínali jsme na generála Zuzku, zástupce velitele tehdejší vysoké školy. Toto byla osobnost, která dokázala za dvacet minut vyřešit náročná rozhodnutí, která by druhý řešit nejméně celý den. Na jeho poradě mohl každý vystoupit k danému problému jen jedenkrát a to maximálně pět minut. Uvedu jeden příklad. Budoval se letní tábor ve vojanském prostoru pro výuku studentů v přírodě. Na jedné poradě navrhl jeden účastník, že doporučuje v tomto táboře vybudovat malou přehradu, která by složila jako koupaliště a vedle asi 20 chatiček pro ubytování. Vystoupil druhý účastník a řekl, přehradu nedoporučuji, protože jsou zde špatné geologické podmínky. Třetí řekl, přehradu nedoporučuji a uvedl další důvod. Načež generál Zuzka okamžitě prohlásil, přehrada nebude. Nebylo odvolání.
Ještě jeden příklad. V těch letech bylo vyřazení absolventů v únoru. Konala se na stadionu dnes Kounicova ulice. Připravil jsem stadion jako šachovnici (bílá a černá), přesně značky kde kdo bude stát. Ale v noci napadl sníh. Okamžitě se započalo s odklizením sněhu. Kousek se utlačí ručním hrablem. V jeden okamžik přišel velitel pluku plk. Drong, odstavil mě a začal velet. Vojáci stačili odtlačit ještě asi 50 cm a dost. V tom přichází generál Zuzka, já se mu hlásím a on položil otázku, bude vše řádně připraveno do zahájení ceremoniálu? Já stačil odpovědět, ano, ale musí plk. Drong odejít. Zavolal ho a on opustil stadion a vše se stihlo za pomocí technika připravit.
Vzpomínali jsme na další legendy, jako byl plk. Urban, pplk. Bečka, pplk. Týnský a pplk. Úlehla. Opět uvedu jeden příklad. Onemocněl pplk. Týnský a naráz nastal problém, kdo bude mávat praporkem na "hurá". Generál Zuzka položil otázku k pplk. Bečkovi - kdo bude tedy mávat. Pplk. Bečka odpověděl por. Horák. Generál řekl to ne, to je místo pro pplk. Ale zkusíme to a pak jsem se toho nezbavil až odchodem. Mával jsem na střechách tribun, na střechách činžovních domů a pod… S pplk. Bečkou jsem zažil celou řadu příjemných zážitků, ale to by byl román. Na tyto osobnosti se nedá zapomenout, čest jejich památce.
Plk. Horák, předseda Krajské rady VSR J. Morava
Dne 26.června 2013 se zástupci KR VSR Jižní Morava a ÚzO Brno účastnili nástupu Univerzity obrany ke "Dni ozbrojených sil." Při této příležitosti zástupci organizace blahopřáli k povýšení do hodnosti generálmjora rektoru UO. Zástupci VSR byli vřele přijati a obdrželi poděkování za účast na tomto nástupu.
plk.Ing.Vladimír Horák
V pondělí 20. května 2013 byl zakončen již 23. ročník Kursu 3. věku (K3V) předáním Diplomů o absolvování kursu 44 účastníkům z 46 přihlášených, kteří splnili základní povinnost být přítomen minimálně 70 % přednášek. Diplomy předávali Ing. Pavel Zůna, MSS, Ph.D., vedoucí katedry celoživotního vzdělávání a pplk. Ing. Jaroslav Průcha, CSc. Po předání diplomů přednesl člen naší územní organizace prof. Ing. Lubomír Popelínský, DrSc., emeritní profesor Univerzity obrany, přednášku na téma „Zkoušení malorážových zbraní“.
Letošní akademický rok započal až v lednu 2013. Příčinou byla vážná havárie v Klubu Univerzity obrany na podzim 2012 a následné odstraňování jejích následků. Přesto se městské radě VSR v Brně podařilo ve spolupráci s katedrou celoživotního vzdělávání Univerzity obrany uskutečnit následujících 10 velice zajímavých přednášek jednak z oblasti vojensko-technické a bezpečnostní a jednak z oblasti zdraví a životního stylu starší generace. Zde je jejich seznam:
Moderní systémy radiotechnického zabezpečení létání.
Soudobé radarové a průzkumné systémy v AČR.
Nejmodernější prostředky dělostřelecké palebné podpory.
Zkoušení malorážových zbraní.
Internet a informace.
Kriminální práce a postupy České policie při odhalování trestné činnosti.
Funkční změny organismu ve vyšším věku.
Zásady správného používání léčivých přípravků, zákonitosti vztahu „lék – pacient“.
Starší věk a sport.
Vztahy mezi generacemi a jejich odraz v duševní sféře člověka.
Přednášejícími byli pedagogové ze všech fakult Univerzity obrany, tedy z fakulty ekonomiky a managementu, z fakulty vojenských technologií a z fakulty vojenského zdravotnictví.. Svými zajímavě pojatými přednáškami přispěli nemalou měrou k prohloubení znalostí o problémech, které jsou pro frekventanty K3V – bývalé příslušníky resortu obrany i další zájemce z řad veřejnosti významným příspěvkem k obohacení jejich znalostí. Jsme přesvědčeni, že i příští ročník kursu bude stejně zajímavý a přinese přihlášeným účastníkům pocit z dobře a účelně stráveného času. Uděláme pro to vše, co je v našich silách.
Plk. doc. Ing. Jaroslav Kalous, CSc.,
člen MěR VSR Brno
Dne 26.5.2013 uctili památku padlých vojáků RA na Ústředním hřibotově v Brně i členové Vojenského sdružení rehabilitovaných.
Dne 8.5.2013 na pozvání primátora města Brna uctila památku za padlé vojáky u příležitosti 68.výročí ukončení II. světové války delegace VSR v areálu Kounicových kolejí.
Dne 8.5.2013 se na pozvání hejtmana Jihomoravského kraje účastnila delegace VSR na pietním aktu. který se uskutečnil při příležitosti 68.výročí ukončení II. světové války u pomníku Rudé armády v Brně - Nový Lískovec.
Vladimír Horák
Dne 3. května 2013 se dožívá významného životního jubilea 90 let věku Ing. Zdeněk Holub, CSc., bývalý dlouholetý a svědomitý funkcionář ústřední rady a ústřední revizní komise VSR. V současné době je po několik funkčních období členem Městské rady VSR Brno. Přejeme mu do dalších let mnoho zdraví, spokojenosti a pohody.
Městská rada VSR Brno
V současné době je jedním z témat, o kterých se stále více hovoří, celoživotní vzdělávání. Městská rada Vojenského sdružení rehabilitovaných v Brně organizuje již 19 let pravidelný cyklus přednášek pro vojenské důchodce, původně pod názvem Univerzita 3. věku. Při jejich organizaci jsme vycházeli ze zájmů samotných seniorů a zejména z možností využít osobní styky našich členů na bývalé Vojenské akademii v Brně, kde jsme přesvědčovali a získávali přednášející. Vedle toho jsme získávali přednášející prostřednictvím osobních kontaktů v civilních institucích a na brněnských civilních vysokých školách. Přes řadu obtíží se dařilo udržet kvalitu přednášek i zájem seniorů o toto vzdělávání. Pochopení jsme měli i u pracovníků Klubu Vojenské akademie, kteří zajišťovali místnosti a potřebnou audiovizuální techniku.
Vznikem Univerzity obrany se nám ze strany jejího vedení dostalo ještě větší podpory při zajišťování přednášejících. Význačná změna ovšem nastala v roce 2007, kdy se Univerzita obrany zásluhou svého rektora-velitele brig. gen. Ing. Rudolfa Urbana, CSc. připojila k brněnským vysokým školám, které organizují své univerzity 3. věku a významnou měrou se podílí na vzdělávání vojenských seniorů. Mezi Univerzitou obrany a MěR VSR Brno došlo k dohodě o vzájemné spolupráci při organizování tohoto vzdělávání. Specifika armády a vojenských důchodců vedla k přejmenování Univerzity 3. věku na Kurz 3. věku. Jde o každoroční dvousemestrální cyklus přednášek, které se konají dvakrát měsíčně v Klubu Univerzity obrany, účastníci na konci každého ročníku dostávají osvědčení o jeho absolvování (viz fotografie z předávání diplomů na závěr akademického roku 2008/2009 prorektorem UO plk. Ing. Jaroslavem Průchou). Témata přednášek jsou z 90% věnována vojenské problematice, přičemž lektory zajišťuje Univerzita obrany z řad vysokoškolských učitelů jednotlivých kateder, zbytek pokrýváme prostřednictvím civilních přednášejících přes orgány místní státní správy. Pro ilustraci uvedu seznam témat pro zimní semestr akademického roku 2009/2010:
* Plnění úkolů v probíhajících misích AČR.
* Historie zapojení AČR do mírových misí OSN, NATO a EU. Úloha Sdružení válečných veteránů ČR v uspokojování zdravotních, sociálních a kulturních potřeb účastníků mírových misí.
* Kkušenosti z mise EU v Čadu.
* Ekonomické aspekty zahraničních misí AČR.
* Poznatky a zkušenosti zpravodajského důstojníka z mise ISAF kontingentů PRT Logar v Afganistánu.
* Strategie rozvoje Jihomoravského kraje.
* Globální polohový systém.
* Současný nacionalismus a xenofobie.
Průměrná účast na přednáškách se pohybuje mezi 30 až 40 posluchači. Účastníci kurzu především z řad členů VSR a jejich rodinných příslušníků, ale i ze Svazu letců a z brněnských klubů vojenských důchodců projevují živý zájem o současný život v AČR, o činnost našich vojáků v zahraničních misích a pod. Z jejich diskuse na přednáškách je patrná jejich sounáležitost s naší armádou, i když sami svůj život prožili v jiných podmínkách než má současná profesionální AČR. I přes vysoký věk stále cítí odpovědnost za obranu a bezpečnost ČR a tyto hodnoty jim nejsou lhostejné.
Plk. doc.Ing. Jaroslav Kalous, CSc.