Aktuality ze života VSR
Vážení kolegové
V nejbližší době se zúčastníte krajského setkání se zástupci MO, kde vás budou informovat o změnách pro rok 2015. Při shromáždění v Praze došlo k poměrně ostré výměně názorů. Je zřejmé, že MO má zájem na likvidaci okresních „Klubů vojenských důchodců“ (KVD) a okresních spolků rehabilitovaných (VSR). Proč? Kritika se zaměřovala hlavně na ponižující žádosti o směšných 400 Kč, které stejně musí podávat za jednotlivce vedení. Jednotlivec těžko zorganizuje soutěž ve střelbě, bowlingu, či zájezd. MO přiznalo, že většina jednotlivých žádostí je z Prahy na akvapark a stravování. Z kraje žádalo o příspěvek minimum jednotlivců. Mohou tedy za ušetřené peníze zvýšit limit. A to je kořen problému. Pochvalu získali jedinou a to od pražského zástupce. Samozřejmě byl spokojen s navýšením stravného. Likvidací okresních KVD a VSR bude snížen počet žádostí jednotlivců z okresů a budou moci zvýšit limity pro velká města na stravování. Následně nebudou kritizováni, naopak chváleni. Kdo je chválen, bývá dobře hodnocen, a kdo je dobře hodnocen, bývá odměněn. (Při hromadné žádosti v roce 2015 nebude stačit seznam, nově se při první žádosti musí připojit žádosti všech účastníků na novém tiskopise s jejich podpisem!) Protože na shromáždění byl podán písemný návrh na řešení diskriminace ve stravování zavedením stravenek, je třeba, aby tento požadavek podpořily všechny kraje. Případná námitka MO, že by nestačil limit pro všechny, je účelově zavádějící, protože většina vojenských důchodců a rehabilitovaných se o tyto příspěvky nezajímá a do klubů a spolků nechodí. V Praze byl podán návrh na nákup celorepublikově platných stravenek následovně: „Třeba TICKET RESTAURANT EDENRED CZ s.r.o. je má již od 30 Kč za kus. Při příspěvku MO 10 Kč v prozatímní výši 1 500 Kč za rok by si mohl důchodce nakoupit stravenky za 4 500 Kč. Doklad o zakoupení zaslat MO a to by mu 1 500 korun proplatilo. Jednoduché a efektivní. Při zvýšení celkové částky pak mohou důchodci ušetřené peníze za stravování použít na sportovní a kulturní činnost, bez ponižujícího žádání. Je třeba podotknout, že uvedená firma má pobočky v každém kraji. Středočeská sídlí Na Poříčí 1076/5 Praha 1. Jde tedy jen a jen o dobrou vůli MO. „Protože, na rozdíl od nás, nemají vojenští důchodci vlastní organizační strukturu, nemají jejich okresní kluby ani možnost seznámení s těmito závěry. Při setkání s MO prosím podpořte tento návrh, a pokud máte možnost, informujte o problému i okresní KVD.
Předem děkuji. Miroslav Borůvka
Jako každý rok se dne 8. 9. 2014 na pozvání Spolku Václav Morávka v Kolíně zúčastnili dva členové PUR (pplk. M. a pplk. Ing. V. Weiss) pamětního kladení věnců. V Kolíně jsme uctili památku Generála Václava Mašína a v Lošanech generála Josefa Mašína (známí pod názvem Tři králové, spolu s gen. Balabánem). Hosty byli mimo jiné, předseda PS PČR Jaroslav Hamáček, místopředsedkyně PS PČR Ing. Jaroslava Jermanová, místopředseda senátu PČR MUDr. Přemysl Sobotka, senátor MUDr. Pavel Lebeda, jeho excelence, velvyslanec SR Peter Weiss, zástupci velvyslanectví USA, a dalších evropských států, zástupci MO a GŠ AČR.
Dále byla přítomna rodina Mašínova, dcera pana generála Zdeňka a vnučka Sandra, žijící v USA a SRN, která přečetla dopis svého otce a tety. Projevy přednesl, mimo jiné, starosta města Kolín Mgr. Vít Rakušan a starosta Lošan Miroslav Jelínek. Pietní akt doprovázela dechová hudba Františka Kmocha.
Toto setkání jsme využili k rozhovoru s místopředsedkyní PS PČR Ing. Jermanovou a senátorem MUDr. Lebedou. Seznámili jsme je s připravovaným návrhem našeho zákona. Oba požádali o zaslání informací mailem, což bylo dnes provedeno. Rovněž slíbili podporu, paní místopředsedkyně i projednání s poslaneckým klubem ANO.
pplk. Ing. Václav Weiss
člen PUR
Ve čtvrtek 28. srpna 2014 se před budovou Generálního štábu Armády České republiky v Praze-Dejvicích uskutečnilo při příležitosti 70. výročí Slovenského národního povstání a bojů na Dukle slavnostní zahájení výstavy pod názvem Karpatská kalvárie 1944. Největší bojovou operací československých zahraničních jednotek za druhé světové války je účast 1. čs. armádního sboru v SSSR v krvavých bojích Karpatsko-dukelské operace od 9. září do 28. listopadu 1944. Na počátku těchto bojů měl sbor složený především z Rusínů, Slováků a volyňských Čechů 16 678 mužů a žen, kteří měli za úkol probojovat se na Slovensko a pomoci Slovenskému národnímu povstání. Během 78 dní těžkých bojů ztratil sbor 1 046 padlých, 4 328 zraněných a 956 nezvěstných, což představovalo osmatřicet procent původního stavu, píše se v úvodu tématické publikace k výstavě pod názvem Karpatská kalvárie 1944, jejímž autorem je Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha a její grafické zpracování provedla Libora Schulzová z odboru prezentačního a produkčního VHÚ Praha. Akce se koná v rámci tradičního cyklu „open-air“ výstav před budovou Generálního štábu Armády ČR a jejímu slavnostnímu zahájení byli přítomni nejen příslušníci GŠ AČR, ale také přímí účastníci těchto událostí jako například brigádní generál ve výslužbě Miloslav Masopust. S úvodním slovem k zahájení výstavy vystoupil náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Petr Pavel: „Pro nás aktivní vojáky je Dukla nekonečným zdrojem inspirací a myšlenek o velitelské odpovědnosti a principech rozhodnosti. Avšak nesmíme zapomenout ani na poválečné osudy těchto hrdinů. Úcta a respekt k nim musí být široké veřejnosti trvale připomínána,“ řekl armádní generál Petr Pavel.
Autor: Pavel Lang
Foto: Pavel Lang
Video: Jan Kouba
Při příležitosti oslav ukončení 2. sv. války bude vyznamenán Záslužným křížem III. stupně MO ČR tajemník PUR VSR pplk. Ivan Osuský. Vyznamenání mu bude slavnostně předáno na Hoře Vítkově ve středu 7. 5. 2014 v 12:30 hod. Našemu vyznamenanému kolegovi srdečně blahopřejeme. Zároveň jste zváni na 8. 5. 2014 v 11:00 hod na slavnostní shromáždění u památníku na Vítkově.
Fotografie zachycující předávání vyznamenání
Vážení kolegové, byli jsme požádáni, Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu při Policejním prezídiu o spolupráci při vyšetřování problematiky osob vyloučených ze zaměstnání v armádě z kádrových důvodů v době nesvobody a byli v letech 1948 až 1989 z politických důvodů perzekuováni. Každý z vás, se do tohoto vyšetřování může zapojit, když tomuto úřadu prostřednictvím ÚR VSR poskytnete materiály dokumentující tyto události. Potřebné informace k této problematice najdete kliknutím zde nebo na odkaz „Žádost o spolupráci“. Všichni, kteří máte jakékoliv vaše materiály a dokumenty dokládající tyto skutečnosti v kopii je poskytněte ÚR VSR konkrétně kolegovi Janu Lampovi (jan.lampa@gmail.com) a Ivanu Osuskému (osuiva@seznam.cz), k dalšímu zpracování a předání na Policii ČR, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
plk. Jan Lampa předseda VSR AČR
Vážení členové VSR AČR dovolte, aby jménem předsednictva VSR AČR a jménem vaším poděkoval za práci ve prospěch našeho sdružení kolegovi plk. v. v. RNDr. Miloši Ondrákovi za jeho práci jako šéfredaktora našeho Zpravodaje. Je škoda, že člověk jeho charakteru odchází od práce ze zdravotních důvodů. I v posledních dnech nám pomáhal kontaktovat poslance parlamentu při přípravě odškodnění. Doufám, že i v budoucnu, když budeme potřebovat, nám pomůže, pokud to jeho zdravotní stav to dovolí, se svými kontakty na různé politiky. Doufám, že svými radami a příspěvky obohatí naše stránky a zároveň doufám ve zlepšení jeho zdravotního stavu. Věř mně, že na tebe nezapomeneme a držíme ti palce.
plk. Jan Lampa předseda VSR AČR
Vážení kolegové, členové VSR AČR,
čas neúprosně letí, stárneme, čím dále více marodíme. Cítím to na sobě. Říká se, že mládí je poznamenáno potížemi růstu, a stáří růstem potíží. Je tomu tak. Proto jsem došel k rozhodnutí, že ve svých 87 letech při rychle se zhoršujícím zdravotním stavu je načase dát místo mladším a schopným.
V různých funkcích jsem ve Sdružení Vojenská Obroda, nyní VSR AČR, pracoval od jeho vzniku. V létech 2004 až 2010 ve funkci 1. místopředsedy ÚR. Pak už jako redaktor Zpravodaje a našich stránek web. Svoje funkce jsem se snažil vykonávat poctivě a s plným nasazením. Jestli jsem pracoval dobře, nemám právo sám sebe posuzovat.
Jak víte, centrální vydávání Zpravodaje ztratilo smysl poté, co si jednotlivé ÚzO začaly pro své členy, nemající připojení na internet, tisknout Zpravodaj resp. zprávy z PÚR a z ÚR svépomocí.
Nyní předávám úkol redakce našich webových stránek svému velmi blízkému příteli, členovi naší ÚzO Trutnov – Jirkovi Russovi. Je to velice kvalifikovaný a zodpovědný člověk, „počítačový profík“. Věřím, že Předsednictvo a ÚR toto moje rozhodnutí pochopí.
Zdá se, že konečně se začíná pro nás blýskat na lepší časy, jsem mírný optimista, snad nás konečně noví lidé ve vedení státu správně pochopí. Asi platí, co je psáno v záhlaví našich webových stránek, připomeňme si to.
Věřme, že i když současná doba, plná neobjektivních postojů k událostem
šedesátých let a nám - jejich aktérům - zrovna příliš nepřeje, snad další roky či - desetiletí - přinesou objektivnější pohled nejen historiků, ale také politiků na všechny události, jež jsme museli se svými rodinami prožívat. To už my tady asi nebudeme.
Přátelé, kolegové, držme při sobě v ještě aspoň přiměřeném zdraví!
Miloš Ondrák
Vážené členky, vážení členové VSR AČR,
V poslední době jsou některými rehabilitovanými nečleny VSR ale i některými členy VSR rozesílány různé dopisy a maily které rozviřují hladinu neserióznosti. Členové předsednictva a samotné předsednictvo nebudou na tyto nežádoucí iniciativy reagovat a odpovídat na ně. Zároveň upozorňujeme, že kdo ze členů VSR AČR do konce března nesplní svoji povinnost a nezaplatí členský příspěvek ve výši 100 Kč a tento nebude odveden kolegovi Králíkovi, přestává být členem VSR AČR. Konečné zpracování placení členských příspěvků spolu se seznamy platících členů je stanoveno na konec května. Po té bude provedena důkladná kontrola členské základy a po několika létech napravena špatná práce v evidenci členstva několika krajských rad.
Plk. v.v. Jan Lampa, předseda
Vážení kolegové přijetí nového občanského zákoníku přináší určité změny i do naší činnosti. To jak se to dotkna naší organizace prosí čtěte zde. 
V minulých dnech jsem obdržel dopis, kde mně plukovník Ing. Antonín Suchý dlouholetý tajemník VSR vrací legitimaci člena VSR a sděluje mně, že ukončuje členství ve VSR. Přesto bych byl hrozně rád, kdyby si toto rozhodnutí rozmyslel a vzal jej zpět. Jeho dlouholetá práce pro VSR AČR svědčí nejenom o jeho pracovitosti ale vysoce morálnímu smyšlení a charakteru. V případě, že neodvolá své rozhodnutí je moji lidskou povinnosti mu poděkovat za práci, kterou pro VSR udělal. Zároveň jej chci dát za příklad ostatním členům VSR AČR v úrovni zodpovědnosti a pracovitosti. Jménem předsednictva VSR AČR ti Toníku opět děkujeme za všechno, co jsi pro nás udělal. Mnoho zdraví do dalších let tvého života přejí předseda ÚR VSR AČR a členové předsednictva.
Jan Lampa, předseda ÚR VSR AČR
Vážení kolegové, v poslední době jsem čím dál více bombardován připomínkami, že se někteří nemůžete přihlásit na našich webových stránkách do části "Interní záležitosti". Příčin může být několik:
1. někteří členové nevědí, co zahrnují přihlašovací údaje, nebo jak je zadat.
2. nedostal jsem z ÚR podklady pro zadání dat pro přihlášení za některé ÚzO
3. někteří již nejsou členy našeho sdružení a již neplatí příspěvky, tito nemají přístup do interních záležitostí
4. může být, že jsem při zadávání přihlašovacích údajů mohl udělat chybu, nikdo nejsme dokonalí
5. údaje, které jsem obdržel, mohou být jiné, než má konkrétní člen
Nejprve se pokusím napravit problém č. 1 a popíši vám jak se přihlásit. Přihlášení se na našem webu do „Interní záležitosti“ je velmi jednoduché pro ty co poskytly požadované přihlašovací údaje.
Struktura přihlášení je následující:
Uživatelské jméno: (se skládá ze jména a příjmení) např.: František Rusnok
Heslo: (je číslo osvědčení většinou ve tvaru) např.: 6996/B3, nebo 234/A2, nebo 3325/L1, atd. Pro soudně rehabilitované to bude zpětně námi sdělená část vašeho ev. č., které bude vaším heslem, pro jeho získání je třeba kontaktovat kolegu Kunzmanna, nebo administrátora webu kolegu Russe.
Pokud se chcete přihlásit, napřed vyplňte „Uživatelské jméno“ pak „Heslo“ a pak klikněte na Přihlásit se!
Co se týče problému č. 2 a 3, nejsem schopen ovlivnit. Problém s bodem č. 4 a 5 můžeme vyřešit společně, pokud mě budete kontaktovat, abychom si upřesnili vaše přihlašovací údaje.
Závěrem chci ještě podotknout, že řada z vás posílá dotčené emaily s tím, že nemají žádné informace, že s nimi nikdo nekomunikuje, prostě že to stojí za ho…. Bohužel řada z vás si za to může sama, již několik let se kolega Kunzmann snaží zmapovat emailovou síť našich členů a získat emailové adresy pro možnost, pomocí tohoto prostředku si předávat informace a komunikovat mezi členy a ÚR, ale i mezi sebou. S politováním musí konstatovat, že bez valného ohlasu členské základy, někteří dokonce odmítají email sdělit. Pak se ale nemůžete divit, že se k vám nedostanou podstatné informace, například moje informace o tom, že jsem aktualizoval naše webové stránky, informace z ÚR, atd.
Předseda VSR AČR svolal na 15. 10. 2013 pracovní aktiv do zasedacího sálu MO ČR na Valech v Praze v Dejvicích. Pozváni byli předsedové KR VSR AČR a ÚzO VSR AČR, dále hospodáři a zvaní hosté. Jednání bylo vedeno dle dále uvedeného programu, který schválilo PÚR VSR AČR.
Přivítání účastníků aktivu a vzdání pocty zemřelým členům VSR AČR.
Vystoupení Mgr. Volfa ke stavu soudního sporu s MO ČR o odškodnění členů VSR AČR, zapojených do tohoto soudního sporu.
Úvodní slovo předsedy VSR AČR.
Referát Plk. Ing. Václava Weisse, člena PÚR VSR AČR, k představě „Jak dál ve VSR AČR“.
Referát Plk. Karla Štěpánka, místopředsedy VSR AČR, k představě „O možnostech a způsobech jednání o odškodnění členů VSR AČR“.
Diskuse k referovaným tématům.
PÚR VSR AČR na svém zasedání 3. 4. 2013 projednalo obsah referátů a úvodního vystoupení předsedy VSR AČR a připomínek k nim. PÚR VSR AČR pověřilo řízením aktivu VSR AČR předsedu VSR AČR s požadavkem, aby aktiv byl veden výrazně k uvedeným tématům a k perspektivám pracovního zaměření VSR AČR v nastávajícím období.
Referáty Plk. Ing. V. Weisse a Plk. K. Štěpánka jsou vzhledem důležitosti jejich obsahu zveřejněny samostatně v plném rozsahu v tomto Zpravodaji VSR AČR. Aktivu se účastnilo 44 funkcionářů VSR AČR.
V souladu s požadavky ze strany PÚR VSR AČR, oznámených předem, byly při prezentaci vybírány seznamy členů VSR AČR s jejich evidenčními čísly „Osvědčení o rehabilitaci“ (dále jen OOR), tedy pouze těch členů VSR AČR, kteří řádně platí příspěvky. Tato čísla OOR budou zavedena jako heslo pro otevření web stránky VSR AČR „Interní záležitosti“ ze strany aktivních platících členů VSR AČR.
Je nutné konstatovat, že tento úkol nebyl splněn ze strany KV VSR Karlovy Vary, KR VSR Hradec Králové a pouze částečně ze strany KR VSR JM. Tím vinou těchto funkcionářů, nikoli ze strany PÚR VSR AČR, nebudou mít jejich členové VSR AČR přístup do stránky „Interní záležitosti“! Plná spolupráce se správou web stránek VSR AČR v této oblasti musí být trvalá! Jakmile člen VSR AČR totiž ukončí své členství, třeba neplacením příspěvků, bude jeho OOR ihned pro vstup do stránky „Interní záležitosti“ zrušeno.
Poznámky z jednání aktivu VSR AČR:
K bodu 2.: Mgr. Volf ke stavu soudního sporu s MO ČR o odškodnění členů VSR AČR, zapojených do tohoto soudního sporu:
- Mgr. Volf sdělil, že k zahajovacímu řízení bylo soudu pro Prahu 6 předáno 32 případů osobních žalob, všichni žalobci nebyli osvobozeni od placení poplatků,
- Soud Praha 6 chce přenést řešení problematiky soudních sporů na soud Praha 1,
MO ČR se brání, že to není jeho vina a tvrdí, že to musí řešit Parlament ČR,
MO ČR má na každého žalobce osobní spis a ten využívá. MO ČR se tak vyjadřuje ke každému žalobci, což oni jako právníci nemají k dispozici.
Nyní se čeká, který ze soudů to bude projednávat.
K bodu 3.: Úvodní slovo předsedy VSR AČR:
Předseda VSR AČR v souladu s výsledky přípravného jednání PÚR VSR AČR zaujímal postupně věcně stanoviska k bodům interně maily rozesílaných usnesení KR VSR AČR JČ,KR VSR AČR Karlovy Vary a KR VSR AČR JM.
a) Shrnul stručně historii řešení odškodnění. Sdělil, že v PČR postojem ODS, lidí okolo poslance Paroubka se o 7 hlasů nepodařilo odškodnění prosadit, za což nelze vinit předchozí ani současné funkcionáře PÚR VSR AČR. Ze strany PÚR VSR bylo vedeno 19 jednání s politickými stranami. Jak již hovořil Mgr. Volf, probíhá soudní řízení, které je dále osobní věcí každého žalobce a nikoli VSR AČR.
b) K problematice vyplácení plateb na režijní řešení, včetně telefonních úhrad. Hospodář je vyplácen přesně v souladu se zákonem pro práci hospodářů. Tajemníku PÚR VSR AČR jsou poskytovány úhrady poloviční, oproti minulému tajemníkovi. Předsedovi VSR AČR byla schválena ÚR VSR AČR za jeho dosavadní práci jednorázová odměna ve výši 5.000Kč.
c) Příspěvky na léčení nejsou vůbec poskytovány z členských příspěvků, ale ze získaných dotací. Bylo vyplaceno 40.000Kč a přečetl jména členů VSR, jimž byl příspěvek poskytnut. Upozornil, že tato pomoc není nároková a závisí od výši získaných dotací. Hospodář podává zprávu o čerpání těchto dotací investorům, a vše je také velmi pečlivě sledováno Revizní komisí VSR AČR.
d) Ke kritice zveřejňování interních diskusí na web stránkách VSR AČR, že naše web stránky čtou i naši nepřátelé, uvedl, že je v intenzivní práci řešení realizace stránky „Interní záležitosti“ ze strany systémové Plk. Ing. R. Kunzmanna,CSc a realizační Mjr. J. Russe. K tomu se také u prezentace vybíraly seznamy s OOR pro platící členy VSR, kteří budou mít do této stránky „Interní záležitosti“ vstup. Tato stránka bude mít 3 samostatné části: 1) Zápisy ze zasedání ÚR VSR a PÚR VSR i se zpětnou platností, 2) Informátor VSR, a 3) Interní diskuse uvnitř VSR AČR.
K problematice návrhů na vyznamenání ze strany ministra MO ČR: Na základě návrhu náměstkyně MO ČR bylo podáno více návrhů. MO ČR rozhodlo o návrzích samo.
e) Změny v řízení VSR AČR byly provedeny dne 9. 7. 2013 v naprostém souladu s duchem Stanov VSR AČR, které nebyly porušeny. Ve Stanovách VSR AČR je nezávislý popis dovolby. Je navrženo, že může navrhovat kdokoli kohokoli volit. V našem případě se to týkalo Plk. K. Štěpánka a Plk. Ing. R. Kunzmanna, CSc. Volbu sedmičlenného PÚR VSR AČR schválila celá UR VSR jednomyslně.
e) Platí obecně, že VSR AČR nelze rozbíjet pomluvami, lží a nenávisti. Například kolega Plk. Mgr. J. Pulík nebyl více jak ½ roku na žádném jednání a má nefunkční mailovou adresu. Je nesmyslné vinit za rozpad VSR v Karlových Varech PUR VSR.
K bodu4.: Referát Plk. Ing. Václava Weisse, člena PUR VSR AČR, k představě „ Jak dál ve VSR AČR“, je zveřejněn zvlášť v plném znění.
Z diskuse k referátu:
1. Ze Středočeského kraje – upozorňuje na velké zatížení kolegy Pplk. M. Olmra a jeho nemoc; je předsedou ÚzO VSR Kolín, předsedou KR VSR Střední Čechy a tajemníkem VSR.
2. Předseda KR VSR AČR Ústí nad Labem Plk. J. Javůrek - odsuzuje napadání a hádky, doporučuje řešit výši odvodů čl. příspěvků na80 Kč; 50Kč považuje za nereálné; doporučuje PUR VSR převést bankovní účet tam, kde nejsou poplatky za vedení účtu pro neziskové organizace a tím snížit také výdaje; navrhuje zrušit tisk Zpravodaje a zveřejnit plně přehled ozdravných pobytů ve Zpravodaji za posledních 5 let; řešit problém platby IN karet pro členy PUR VSR.
Plk. J. Lampa: Směrnice o finanční pomoci při ozdravných pobytech je platná teprve třetí rok. Nemohou být tedy zveřejněna jména za 5 let; IN karty se pokoušíme řešit.
3. Plk. J. Králík: Každý rok je zveřejněn detailní rozbor hospodaření, za r. 2012 ve Zpravodaji pouze z dotací se dávají ozdravné pobyty; všechny projednány v komisi a všechny byly zveřejněny; máme nyní 700 členů, podle stávajících požadavků na odvody 100Kč/člen na PÚR VSR zn. příjem 70.000Kč, ale náklady zůstávají 100.000Kč a stále stoupají; nelze chtít, aby zvolený pracovník si hradil cesty ze svého, stačí, že si musí řešit stravování, kdo by to dělal za své, nikoho nezískáme; získané peníze byly do haléře převedeny na ÚzO VSR.
Plk. J. Lampa: kolega z Přerova je připravován jako záloha za kolegu Plk. J. Králíka.
4. Ze Středočeského kraje: - upozorňuje, že VSR není celospolečensky prezentována; dal na soudní řízení 15.000Kč, ale rozhoduje se, že to vzdá. Vrací se prý 80%; vyzývá, aby každý člen VSR AČR se projevoval veřejně ve svém městě.
5. Plk. PhDr. K. Daněk - Děčín – kategoricky požaduje od všech zastavit a bránit dalším rozporům a hádkám jinak to lze nazvat „ spolek hašteřivých staříků“; prosadit odškodnění cestou PČR a dělat také něco pro vdovy; nepožaduje snížení odvodů z členských příspěvků, naopak v případě potřeby k zajištění činnosti PÚR VSR pro VSR AČR je mohou i zvýšit.
6. Kolega Josef Mrázek – Přerov - seznamuje se stanoviskem KR VSR Olomouc; připomínky ke stanovám dají na internet, navrhuje upravit informační obsah Zpravodaje na úkor historických částí;
navrhuje vznik skupiny pro odškodnění na úrovni PÚR VSR AČR a rozhodně PÚR VSR AČR neobcházet.
K bodu 5.: Referát Plk. Karla Štěpánka, místopředsedy VSR AČR, k představě „O možnostech a způsobech jednání o odškodnění členů VSR AČR“.
Z diskuse k referátu:
1. Plk. Ing. R. Mlčoch: Nepochopil z referátu kol. Weisse, co se má dělat; požaduje aby pražské ÚzO VSR více řešily dotace pro zvýšení stavu v pokladně VSR; pokračovat v řešení finanční právní subjektivity organizací, což by pomohlo v získávání dotací; v nových Stanovách VSR AČR dořešit právo vyloučit člena VSR, nikoli však vyloučit ÚzO VSR; navrhuje pro permanentní prezentaci VSR AČR zřídit při PÚR VSR tiskového mluvčího; dotazuje se, zda bylo posláno za VSR AČR blahopřání prezidentu republiky k volbě.
Plk. J. Lampa: Blahopřání prezidentu k volbě bylo odesláno. Žádost o přijetí u prezidenta bude odeslána až po dohodě s Vojenskou kanceláří prezidenta, aby byla jistota přijetí. Mailem to bylo Plk. Mlčochovi vysvětleno krátce po volbě prezidenta, nevíme, proč to stále opakuje.
2. Plk. Čeřovský - Zlín: Na základě jím popisovaných osobních prožitků a zkušeností je skeptický k tomu, že by pro nás něco udělali.
Plk. K. Štěpánek: Začíná si připadat jako na internetu; chceme-li něčeho dosáhnout, musíme se sjednotit na společném postupu; různé názory by neměly narušit chod aktivu; začněme se sjednocovat již tady.
3. Plk. F. Nevoral, předseda RK VSR: od 1. 1. 2014 je zásadní změna v nárocích na KVV, jde o jejich přenos na MO ČR; žádá o termíny jednání PÚR VSR; z revize peníze jsou v pořádku, včetně 30.000kč na soudní spor; sděluje, že kolega ing. Jiří Dušek
je nemocen a rezignuje na funkci člena RK VSR.
Plk. J. Lampa: Bude řešeno ihned po ukončení aktivu na zasedání PÚR VSR, včetně doplnění RK VSR.
4. Kolega Borůvka - Benešov: Probíhá rozpouštění ÚzO VSR pro malý počet členů, přibírají Příbram a kolegy z Jižních Čech; jednání na KVV je velmi tvrdé, spíše s nimi jednají jako s podřízenými; upozorňuje, že veteráni mají mnohem více při společném financování.
Plk. J. Lampa: Zástupci MO ČR budou na všech KVV; požádá MO ČR o vysvětlení, proč zrušili usnesení vlády ČR vůči nám.
5. Plk. Ing. K. Nedvídek: Sděluje, že na základě žádosti kol. Starého dává typ na funkci tajemník VSR, a to Npor. Petra Baubína, a zdůvodňuje jej; dále přednáší stanovisko KR VSR Praha, které svým obsahem není předmětem tohoto záznamu, ale je předmětem části „Interní záležitosti“.
Plk. J. Králík: ve svých 90 letech není dosud zvyklý na takové jednání, kdy je porušována stavovská čest důstojníka; dělá tuto funkci 20 let a vidí, že se mluví o následcích a nikoli o příčině; žádá vyúčtování do 15. 11. 2013, žádosti o ozdravné pobyty do 25. 10. 2013; buď se domluvíme, nebo 31. 12. 2013 s takovým postupem končíme.
Plk. JUDr. I. Hrazdílek: - technická připomínka: ÚR VSR existuje a členové ÚR VSR nebyli pozváni?
6. Kol. J. Mrázek - Přerov: Považuje za nezbytné ve svých regionech zvolené poslance kontaktovat, ale o jednáních s nimi informovat PÚR VSR, lépe pak přímo pověřeného člena PÚR VSR; mají zkušenost z minula, kdy jednali s ODS a ČSSD.
7. Plk. R. Patrovský - Plzeň: Čte dopis předsedy ÚzO VSR Plzeň kol. J. Kabáta, který je protokolárně založen, a jehož převážná část je předmětná pro „Interní záležitosti“. Ze zmíněného dopisu autor oceňuje zpracované teze kol. Kunzmannem pro přípravu Aktivu VSR, které problematiku staví komplexně. Oceňuje v nich i obnovení legislativní cestou řešení odškodnění, a slibuje, že v rámci Plzeňského kraje udělají pro pozitivní výsledek maximum.
8. Plk. Ing. V. Starý - Praha: Některé věci jsou řízeny direktivně, zápisy nejsou úplné; upozorňuje, že v budoucích stanovách může být možnost vyloučení člena VSR poškozujícího jméno VSR a jeho kredit různými stupni řízení VSR od ÚzO VSR přes KR VSR až po PÚR VSR, což bude potřebné zvážit;
doporučuje PÚR VSR přijmout Npor. P. Baubína z Prahy do funkce tajemníka VSR. Doporučuje vytvářet skupiny po 3 členech pro jednání s poslanci. Pro toto jednání je třeba ze strany PÚR VSR dát „munici“ pro jednání, tedy přesně definovat co chceme, a jak.
9. Plk. Ing. V. Horák – KR VSR JM: Příspěvky předává písemně. Ty, které patří do oblasti „Interní záležitosti“ nejsou předmětem zápisu; Brněnská organizace navrhla úpravu PÚR VSR, což by se mělo projednat; současně již musí běžet návrh nových stanov VSR AČR, aby byly připomínky dříve projednány; Praha žádá „plnou moc“ k jednání o odškodnění.
Plk. Ing. V. Weiss: Praha bude mít tajemníka VSR, není nutná plná moc.
10. Pplk. M. Olmr - KR VSR Střední Čechy, tajemník VSR: Čte dopis z MV ČR, jak je složitá problematika přijímání nových stanov VSR AČR, které se řeší dosud; kritizuje nepřijímání mailů - vracejí se, schránky jsou plné. Zvlášť kritizuje Karlovy Vary - vůbec nic nepřijímá a stěžuje si na nedostatek informací.
11. Npor. Petr Baubín - ÚzO VSR Praha 5 a 13: KV VSR Praha pověřila k přednesení příspěvku, ale příspěvek odkládá; konstatuje, že Pražská iniciativa se ztotožňuje s řadou myšlenek PÚR VSR; společný jmenovatel za město Praha je odškodnění pro všechny, kteří mají „Osvědčení o rehabilitaci“; je potřebné v této oblasti postupovat „dvojkolejně“ („nahoře“ i „dole“) a plně se tomu věnovat. Málo se vyskytujeme v médiích, a to je pravda. Musíme se v nich objevovat častěji.
Musíme vzít v úvahu, že z 10.000rehabilitovaných je nás sotva 3.000. Je naší historickou povinností, že musíme dále sepisovat naše příběhy, aby po nás zůstala tzv. „hluboká rýha“. Nejen diskriminovaní, ale že jsme se proti okupaci postavili. Příkladem jsou příběhy z Brna, v tom by se mělo pokračovat.
Ve 14.30 hod. byla ukončena diskuse a s poděkováním byl aktiv VSR AČR ukončen.
Zapsal: Plk. Ing. R. Kunzmann, CSc
„Závěry PUR VSR AČR k odevzdaným příspěvkům diskutujících jsou zveřejněny na stránce „Interní záležitosti“.
Jak dál ve VSR AČR
Pplk. Ing. Václav Weiss člen PÚR VSR AČR
Vážený pane předsedo, vážené předsednictvo, vážení kolegové, ve svém úvodním zamyšlení se chci věnovat nejdůležitějším úkolům, které nás v budoucnu očekávají. Je nesnadné prognózovat pozitivní vývoj v organizaci, kde věkový průměr členů překračuje věk dožívání mužské části obyvatelstva. Budu ve svých myšlenkách lehce provokativní protože moje vystoupení má dát podnět ke konstruktivní, opakuji konstruktivní diskuzi, a to při použití sladkých, nic neříkajících vět vyvolat nelze.
Vidím naše budoucí snažení ve dvou rovinách, směrem vně organizace v interakci na společenské a politické klima a směrem dovnitř v uspořádání, ve vazbách a zodpovědnosti ve strukturách a denním životě. Připomínám, že nejsem příznivcem zvláštních komisí. To je politická metoda, jak problém rozmělnit a zajistit výhodná místa pro straníky, na které se nedostalo, a kteří rovněž požadují příplatky, služební auta a další benefity. Naše funkce jsou dobrovolné, neplacené, takže bychom si měli vystačit s funkcionáři, danými naší legislativou a dobrovolnou aktivitou všech členů. Rovněž si musíme přiznat, že s přibývajícím věkem a snižujícím se počtem živých členů se náš společenský a politický vliv bude stále více odsouvat na okraj společnosti.
Vnější prosazování vlastních zájmů vůči české společnosti bych opět rozdělil do dvou proudů. Prvním úkolem v tomto směru je dokončení soudních sporů s Českým státem, potažmo s MO ČR, kterého se řada našich kolegů účastní. To je už záležitost spíše individuální, protože to, co mohla VSR pro zdárný průběh udělat, již udělala. I když bude výsledek pozitivní v individuálních kauzách, může jej sdružení využít i v obecnější rovině. Druhou, významnější cestou je politické lobování u nově vzniklého parlamentu ve smyslu prosazení staronového zákona o našem odškodnění. Před volbami již toho moc nestihneme. Ale apeluji na vás a vaším prostřednictvím na členy, abyste sledovali volební programy a kandidáty jednotlivých stran, a své hlasy dávali jen těm stranám a kandidátům, u kterých najdete i předpoklad pro prosazení našich zájmů. Máte-li přímý kontakt ve svých regionech na takovéto strany a straníky, využijte jej, prosím, už i před volbami. Pokud zde selžeme jako jednotlivci – voliči, a pomůžeme zvolit poslance nám nepřátelsky naladěné, je pak zbytečné nadávat ústředí, že zákon neprosadí. V možnostech našich centrálních orgánů tato aktivita není, to máte v rukou vy ve svých krajích a městech. Po volbách bude pak úkolem centrálního orgánu získat několik poslanců, nejlépe z vládních stran, pro prosazení starého, patřičně upraveného zákona, který se nám u minulého parlamentu podařilo protlačit až do třetího čtení. Důvodová zpráva a aktualizace sněmovního tisku nemůžeme připravovat jen my, ale musí být doladěna námi získanými poslanci s naší spoluprací. Oni budou lépe než my znát politickou situaci a průchodnost vládou a parlamentem. Podrobněji o tomto bodě pohovoří místopředseda Karel Štěpánek.
A teď mi dovolte zaujmout stanovisko k problémům vnitřní struktury sdružení.
Dle mého názoru není úkolem změna stanov na pořadu dne. Stanovy poslední konference změnila a schválila, a pokud budeme každý půlrok měnit stanovy, stane se z naší organizace Kocourkov. Podobná aktivita bude potřebná až před další konferencí v roce 2014. Do té doby se může vnitřní i vnější situace zásadně změnit (nový občanský i obchodní zákoník), a tak bychom se dnes připravovali tzv. na minulou válku. Pokud se stanovy, schválené loni na podzim některým členům nelíbí, měli své námitky prosadit na řádné konferenci, před rokem.
Přesto některá opatření, rozumná, jsme schválili v duchu přijatých stanov na ÚR jednomyslně. Pokud tedy i vaši zástupci (nespokojených členů), delegovaní za vás do ÚR hlasovali pro, musíte je tedy vybavit nebo instruovat lépe, aby nehlasovali pro něco, s čímž jejich KR nesouhlasí.
Takže jsme pozastavili výkon funkce ÚR až do konference 2014, bude se svolávat jen tehdy, kdy bude mít co řešit. Dále bylo ÚR zvoleno rozšířené sedmičlenné předsednictvo, (na návrh jihomoravské organizace), - byl veliký problém, aby to vůbec někdo dělal, a většina členů ÚR, které KR vysílají na jednání, tuto funkci odmítla. Pokud tedy některé krajské organizace vysílají do ÚR lidi, kteří nemají mandát, nehlasují pro to, čím je pověřila KR, nebo odmítají pracovat v předsednictvu, není to problém ÚR, ale té organizace, která takové lidi na ÚR posílá. Tenhle problém žádné stanovy nevyřeší, to si musí nespokojené krajské organizace vyřídit se svými zástupci v ÚR, aby je jednak pravdivě informovali, byli na ÚR schopni přesně a jasně formulovat požadavky svých kolegů, které zastupují, byli schopni pracovat a přijímat odpovědnost v předsednictvu a uměli požadavky své voličské organizace prosadit tak, aby byly přijaté většinou ÚR.
Sami víte, že na konferenci, pokud věci nejsou předem připraveny a projednány, se nic nepodaří rozumně přijmout. Dle mého názoru je problém v komunikaci ÚR, KR a ÚzO a členy a naopak. To je způsobeno jednak naším věkem, jednak odmítáním převzít funkci na všech stupních těmi, kteří ještě „na to mají". Jedna organizace mi na otázku, proč nejsou svým zástupcem v ÚR pravdivě informováni, argumentovala, že je po mozkové příhodě. Tohle přece nemůže být argument. Podle toho potom výkony některých členů ÚR vypadají, z toho pak vzniká dezinformace a nespokojenost z obou stran. Ti, kteří chtějí stále měnit stanovy, nahrazují příčinu za následek. ÚR a informační toky nefungují ne kvůli stanovám, ale kvůli kvalitě členů, které KR do tohoto orgánu vysílají. Někteří zástupci KR dokonce na jednání nechodí vůbec, nebo tam chodí pokaždé jiný člověk, nebo po hlasování tvrdí ve svých organizacích, že nevěděli, o čem hlasují! I to, že do ÚR není u některých organizací posílán předseda KR, ale někdo jiný, je špatné, protože každým dalším přenosem informace přes dalšího člověka, nepřítomného na jednání přímo, se tato informace zákonitě poškozuje a zkresluje. V krajích, kde na ÚR chodí stále stejní lidé a pravdivě své členy informují, žádný takový problém není, a tudíž není nespokojenost. Například to, že středním Čechám je některými lidmi vytýkáno, že v ÚR jsou tři členové z tohoto kraje, je farizejské. Když se na minulé konferenci hledal tajemník, (já sám jsem vaše delegáty prosil, aby to někdo vzal) nikdo se nepřihlásil, a kdyby to Středočeši nezachránili, konference by skončila fiaskem, protože hlavní bod - zvolení ÚR by nesplnila. Proč tedy ti, kteří tuto funkci nechtěli dělat, teď vyčítají, že v ÚR nejsou. Je logické, že pokud tam být nechtěli, tak tam být nemohou. Praxe delegovat do vyšších orgánů lidi podle kritéria, že je tam ochoten jezdit, musí skončit.
Jak tedy zlepšit informační toky od ústředí po členy a naopak? K tomu budeme daleko více využívat internet a seznam internetových adres, které velice agilně zajišťuje kolega Kunzmann. Navrhujeme pro příští rok zastavení tisku Zpravodaje a bude k dispozici jen na naší webové stránce a zdarma. Tisk vzhledem k malému počtu objednávek by se neúměrně prodražil v ceně jednotlivých výtisků. Pokud někdo neovládá práci na počítači, má jistě děti nebo vnuky, kteří mu internet zprostředkují. Nebo je možné na úrovni ÚzO pro takové členy tisk zajistit na tiskárně této územní organizace, jak se to již dnes někde děje. Protože je nutné interní problémy řešit interně, bude na naší webové stránce vytvořena rubrika „Interní záležitosti“, kam budou mít přístup jen členové, kteří nám předají číslo rehabilitačního osvědčení. To bude pro ně PIN kódem pro přístup do tohoto oddílu našich webových stránek. Zde budou prezentovány všechny zápisy ze zasedání PÚR, ÚR, prohlášení a usnesení nižších stupňů řízení a jednotlivců k vnitřním záležitostem a diskuzím. Apeluji na Vás všechny, abyste neposkytovali své PIN kódy lidem mimo členskou základnu (ani vyloučeným, nebo těm, kteří členství ukončili). Pokud se takovéto porušení prokáže, bude PIN kód provinilého člena zrušen. Webová stránka také umožní různé varianty řešení, např. vytvoření skupiny internetových adres jednotlivých stupňů, na které budou zasílány konkrétní informace a podobně.
Aby mohl ústřední orgán plnit svoji funkci, musí mít minimální finanční krytí. Proto i nadále bude odvod členských příspěvků do centra 100,-Kč. Jakou částku si k tomuto základu zvolí KR a ÚzO, je a bude v jejich kompetenci. Z některých organizací zazněly hlasy, že za tyto peníze se pořádají ozdravné pobyty ÚR. Toto není pravdivé a je to zasévání závisti. Peníze vybrané za příspěvky ani nepokryjí potřeby činnosti ÚR a PÚR. Ozdravné pobyty jsou financovány z darů a dotací, které se podaří získat od organizací. Rovněž tvrzení, že jde o peníze z MO ČR od Ing. Hlásecké, není pravdivé. Peníze z tzv. FKSP jsou rozdělovány na úrovni KR a jsou v kompetenci ředitelů KVV, tedy ÚR s nimi nehospodaří. Je jen na vztahu KR s ředitelem KVV, zda může do rozdělení zasahovat, nebo to nechá jen na příslušném řediteli. To, co získáme z darů a dotací, je rozdělováno spravedlivě podle toho, co člen pro sdružení dělá. Je samozřejmé, že jsou upřednostňováni v odměňování aktivní členové jednotlivých stupňů řízení před členy, kteří ani nechodí na schůze.
Přikláníme se rovněž k názoru, budou-li stanovy aktualizovány, je třeba vypustit článek o právní subjektivitě krajů a území uvnitř sdružení. Tento bod měl v určité době své opodstatnění, ale dnes není nutný, a jeví se jako škodlivý.
Takže závěrem:
Nejdůležitější bod tohoto „návrhu" stanov - řešení stavu v ÚR byl podle současných platných stanov zasedáním UR vyřešen až do další konference. Pokud to bude nutno, tato konference může přijmout další znění stanov.
Další koncepci naší činnosti vidím v tom, že v čele organizace bude stát malý centrální orgán, který bude organizaci reprezentovat navenek, bude disponovat právní subjektivitou, abychom nemuseli na krajích vést složitá účetnictví, a bude svolávat předsedy krajů při potřebě se poradit a jednou za dva roky připraví konferenci. Praktická denní činnost se přesune na kraje a území, která budou pro své členy získávat finanční prostředky (účetně přes ústředí), zařizovat kulturní, společenské, sportovní, schůzové a jiné akce a budou informovat o činnosti své členy. K tomu bychom měli napřít své síly, a legislativu řešit, až odstraníme skutečné příčiny, které jsem výše popsal.
Stejně důležité je udělat si pořádek v evidenci členů ÚzO, KR i centra. K tomu byl vydán pokyn předsedům ÚzO, na dnešní aktiv přinést seznam platících členů se základními daty každého člena a číslem rehabilitačního osvědčení.
Za nejdůležitější považuji stmelení našeho sdružení, ukončení jakýchkoliv vzájemných animozit a odstřižení od informací a diskuzí lidi, kteří naše sdružení opustili. Žádám vás, pokud chcete něco v naší práci změnit, je bezpodmínečně nutné respektovat demokraticky zvolené struktury. Nemůžete se sami delegovat do jakýchsi komisí a svévolně připravovat legislativní akty. Pokud budete přehlasováni, je nutno toto přijmout, nebo odejít, ale ne vyvolávat partyzánskou válku uvnitř sdružení. To nikomu, ani vám, nepomůže. Chcete-li mít větší šanci prosadit svoje myšlenky, pracujte tak, aby vás vaše ÚzO vyslala do KR, nebo do centrálního orgánu, kde za sebou budete mít vaši členskou základnu a váš hlas bude mít i její váhu.
Děkuji za pozornost a otevírám diskusi.
O možnostech a způsobech jednání o odškodnění členů VSR AČR
Plk. Karel Štěpánek, místopředseda VSR AČR
Referát na Aktivu VSR AČR 15. 10. 2013
Vážený pane předsedo, vážené předsednictvo a vážení přítomní předsedové.
Mým dnešním úkolem je podat informaci o možnostech a způsobech, jak získat pro členy VSR AČR odškodnění za křivdy, napáchané na nás minulým režimem. To je téma tak široké jako starý zimník po velmi tlustém dědečkovi. Mnoho papíru bylo popsáno, mnoho e-mailů proběhlo internetem a ještě víc se prodiskutovalo, co a jak bylo uděláno dobře, co se proboha nemělo dělat vůbec, a když už se to začalo, tak se to mělo udělat úplně jinak. Z toho vzniklo mnoho nedorozumění, slovních potyček, a někdy i vzájemné napadání. Naštěstí pouze slovně. Já bych byl rád, kdybychom za těmito rozbroji dnes udělali tu pověstnou tlustou čáru, přiznali, že ti před námi se snažili se střídavými úspěchy dotáhnout tuto kauzu k uspokojivému konci.
K osvěžení paměti na činnost minulých PÚR chci poukázat –
1) – na snahu ÚR VSR v době, kdy byl ministrem obrany Ing. Jaroslav Tvrdík – zařadit nositele osvědčení o mimosoudních rehabilitacích dle zákona číslo 87/91Sb do návrhu zákona č. 170/2002 Sb. o válečných veteránech, jako oprávněné osoby. Neuspěli jsme. Osobně se proti nám postavil i samotný ministr Tvrdík.
2) – snahu ÚR VSR při projednávání návrhu zákona č. 262/2002Sb. o Účastnících odboje a odporu proti němu. Neuspěli jsme. Nekompromisně se proti nám postavila Konfederace politických vězňů.
3) – Úsilí ÚR VSR při projednávání návrhu Zákona o kompenzaci za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v létech 1948 až 1989 v PS PČR. Opět jsme neuspěli rozdílem pouhých sedmi chybějících hlasů! Pamatujme!
Tolik na odpověď a osvěžení paměti těm, kteří tvrdí, že předchozí Ústřední rady nic pro své členy neudělaly. Z historie našeho sdružení víme, ale já to přesto zopakuji, že v prvopočátcích nám vůbec nešlo o nějaké finanční odškodnění. Chtěli jsme dosáhnout toho, abychom byli opět počítáni mezi plnohodnotné občany, abychom mohli hovořit do problematiky armády a eventuálně pomáhat při její obnově v demokratickém duchu. Jak tato snaha dopadla, není třeba připomínat. Víc by o tom mohli říct naši reaktivovaní kolegové. To je ovšem jiný případ, který nepatří do mého referátu.
První vážné snahy o odškodnění, i když trošku nesmělé, se začaly uskutečňovat na konci éry předsedy plk. Mirka Janhuby. Naplno se rozjely za předsednictví plk. Miroslava Pavlíka. Nebyl jsem tehdy funkcionářem na tak vysokém postu, abych znal posloupnosti všech různých jednání s představiteli politických stran, parlamentu České republiky, senátorů a spousty různých funkcionářů, konče až u samotného prezidenta republiky.
Téměř všichni, se kterými bylo jednáno, se vyslovili v tom smyslu, že naše požadavky jsou opodstatněné. Pomoc slíbil i sám premiér Topolánek. Rozvádět dál sled dalších událostí by bylo zbytečné. Zdržel bych se chvilku ještě u jednoho případu. Totiž u jednání s MO. Všichni ministři, kromě paní Vlasty Parkanové, nám při jednáních vždy slibovali hory doly, „ale skutek utek!“ Odtamtud nemůžeme nic očekávat. V současné době se zaštiťují legislativou, která jim nedovoluje nás jakkoliv odškodnit. Co tedy zbývalo jiného, než se uchýlit k hromadné žalobě proti státu. Tento akt byl projednán a schválen na 13. CK. Soudní jednání doposud probíhá a zatím není jasné, s jakými výsledky skončí. Tady bych skončil se stručným vyjádřením k historii jednání, udělal tu tlustou čáru, abychom mohli s čistým listem papíru začít znovu bojovat za naše právo.
Ta práce bude pravděpodobně složitější, než byla práce našich předchůdců. Potřebujeme totiž přijmout zákon v Parlamentu ČR ve prospěch odškodnění jen nás rehabilitovaných bývalých vojáků a zaměstnanců vojenské správy. Tento zákon by měl uložit realizaci tohoto našeho odškodnění našemu bývalému zaměstnavateli, z prostředků právě MO ČR, a nikoliv obecně všem rehabilitovaným v ČR. Bez takového zákona pro nás žádný MO „nehne ani prstem“. Nemůžeme si dovolit vypustit jedinou možnost k jednání, byť i s nepatrnou nadějí na úspěch. To jednání se týká jak soudního řízení, tak jednání s MO ČR, s představiteli státní moci a v neposlední řadě i po linii zákonů.
Co můžeme my všichni udělat? Respektive, co by mělo být naší povinností udělat. Potřebujeme tedy získat zákon, který by jasně stanovil, že jsme byli minulým režimem poškozeni ve svých lidských právech a že nám náleží přiměřené odškodnění. To musí být cíl současného našeho snažení. K tomu musí vést i nějaká cesta. Ta se nabízí v jednáních s představiteli stran, usilujících o vstup do parlamentu. Protože současná politická situace, vzhledem k nastávajícím parlamentním volbám je nepřehledná, bylo by dobře ještě před volbami, a to hlavně na předvolebních mítincích, oslovit jednotlivé kandidáty, dát jim naději na zisk hlasů a požádat je o podporu zákona o našem odškodnění, který by měl být ve Sněmovně projednáván. To se může stát jenom tehdy, podaří-li se nám získat potřebný počet poslanců a senátorů, kteří by předložili poslanecké sněmovně návrh zákona a to již v paragrafovaném znění.
Protože neznám jména uchazečů na post poslanců, mohu vaší pozornosti uvést pouze jméno poslance Böhnische, který se již v minulosti zasazoval o přijetí daného zákona. V tomto místě bych se rád obrátil na všechny členy VSR v hradeckém kraji, kteří dávají svůj hlas ve volbách ČSSD, aby zakroužkovali kandidáta Böhnische. Ten by mohl být v případě zvolení, pro svoje dřívější zkušenosti s naším předkládaným zákonem o odškodnění, velice užitečnou pomocí. Není to však, doufám, jediný nám příznivě nakloněný politik. Jistě ze svého okolí znáte spoustu bývalých i budoucích poslanců, kteří by byli ochotni pro nás něco udělat. Je jim třeba pouze důkladně osvětlit důvody našeho snažení.
Je přirozené, že na každý rozhovor je třeba se dobře připravit i s pčihlédnutím k tomu, k jakému křídlu politického spektra oslovení patří. Jinak je třeba argumentovat při jednání s příslušníky pravice a jinak s příslušníky levice. Nemůžeme si dovolit vynechat byť i jen jedinou možnost pro získání pomoci v parlamentu proto, že naše politické přesvědčení je třeba opačného charakteru, než přesvědčení toho, s kým máme jednat. Každý hlas, který získáme, může být rozhodující v té nejdůležitější fázi – při hlasování o přijetí zákona. Vzpomeňme, kolik hlasů nám chybělo při posledním hlasování v parlamentu!
V této chvíli je na pořadu dne ujasnit si, kdy, kdo, kde a jak zahájit jednání s jednotlivými politiky. První kontakt jsem už nastínil – předvolební agitace, což bych považoval za orientační průzkum. To hlavní jednání by mělo začít co nejdřív po ustavení PS, jakmile se poslanci ujmou plnění svých poslaneckých povinností.
Kdo by měl jednat? V prvé řadě všichni ti, kteří jsou členy politických stran, mající zastoupení v PS PČR, členové Územních a Krajských rad ve svých regionech. Hlavní úkol ale bude spočívat na bedrech Předsednictva VSR AČR - jednat s poslaneckou sněmovnou a přesvědčit je, aby poslanci dali svůj hlas v náš prospěch. Kde jednat – všude tam, kde se vyskytne příležitost – na mítincích s poslanci a senátory, v kancelářích poslanců a třeba i na vlastních schůzích, pokud vaše pozvání poslanec přijme.
Rád bych dal nějakou obecnou radu, jak zahájit a vést jednání. Snad jen po té formální stránce, že by se měli zúčastnit dva až tři naši členové, jednat by se mělo na společně dohodnutém místě, bez nátlaku, spíše jako sondáž. (Netýká se předvolebních akcí!) Velkým úspěchem by bylo získání dokladu o dohodě, že při hlasování nás podpoří. Je to ovšem velice choulostivá věc a bylo by nadmíru nezodpovědné usilovat o její získání v případě, že nám protějšek není stoprocentně přátelsky nakloněn. V opačném případě bychom mohli ztratit víc než jeden hlas. Celá tato akce se netýká pouze funkcionářů, ale všech členek a členů VSR AČR, zvláště však těch, kteří mají nějaký kladný vztah ke kandidátům na politické funkce na všech stupních. Členové a členky politických stran a uskupení by si měli tento úkol vzít za vlastní.
Při tom je třeba si uvědomit, že jedině jednotně vedené akce mohou vést k úspěchu, že jakékoliv rozmíšky a neshody, prosazované opačné návrhy, byť i na první pohled správné, mohou mít negativní vliv na projednávaný problém a mohou celou akci ohrozit.
Co říci na závěr? V případě, že naše snaha bude korunována úspěchem, bude čest a sláva na naší straně. V opačném případě – nekamenujte proroky; bylo to nad naše síly.
Osm rehabilitovaných důstojníků převzalo v pondělí 16. září z rukou ministra obrany Vlastimila Picka resortní vyznamenání.
Slavnostního ceremoniálu se společně s příbuznými oceněných zúčastnili také náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Lenka Ptáčková Melicharová a další představitelé Ministerstva obrany ČR.
Záslužný kříž ministra obrany České republiky II. stupně předal Vlastimil Picek plukovníkovi ve výslužbě osmaosmdesátiletému Jiřímu Králíkovi. Ten po celou svou vojenskou kariéru, která byla ukončena v roce 1976, pracoval zpočátku v proviantní službě a později měl na starost finanční zabezpečení útvarů.
Stejného ocenění se dostalo také plukovníku v.v. Janu Lampovi, který až do svého propuštění v roce 1971 pracoval převážně v technických funkcích u letectva. V roce 1990 byl plně rehabilitován a jmenován do hodnosti majora v záloze. Je spoluzakladatelem Vojenského sdružení rehabilitovaných, kde pracoval nejdříve jako předseda Územní organizace VSR a později Krajské organizace VSR. Je členem Ústřední rady VSR a v roce 2012 se stal jejím předsedou. Byl iniciátorem vzniku Památníku obětem komunistického režimu a Památníku příslušníkům letectva v Příboře.
Záslužné kříže ministra obrany České republiky III. stupně poté obdrželi plukovníci ve výslužbě Jindřich Bravenec a Jaroslav Javůrek, podplukovníci v.v. Jiří Klíma Josef Kubias Miloslav Olmr a Václav Weis.
Všem jmenovaným udělil ministr Vlastimil Picek resortní vyznamenání na základě návrhu Vojenského sdružení rehabilitovaných.
Ministr v projevu zdůraznil skutečnost, že v sedmdesátých letech muselo z armády odejít takřka tři a půl tisíce vojáků z povolání pro takzvanou politickou nespolehlivost.
„Prošli jste si dlouhými léty křivd a bezpráví. Nejproduktivnější část vašeho života jste prožili v podivném čase, který ničil hodnoty, rozvracel rodiny a všemi způsoby zkoušel pevnost a vůle charakteru. Vy jste však v těchto zkouškách plně obstáli a jsem proto přesvědčen, že vojenská resortní vyznamenání se dnes dostávají do těch nejlepších rukou,“ uvedl ministr obrany.
Převzato ze zdrojů ministerstva obrany
Rozčarování z projevu rakouského europoslance Ewalda STADLERA na půdě Evropského Parlamentu. Čtěte zde.
Zdá se, že k rozšíření vlčího máku jako symbolu zmařených životů vojáků dopomohla nejvíce báseň Ve flanderských polích podplukovníka Johna McCrae. Podplukovník John McCrae pocházel z města Guelpha v Ontariu v Kanadě. Byl dělostřeleckým veteránem z búrských válek v Jižní Africe a za 1. světové války byl členem kanadských zdravotnických služeb. Jeho současníci ho popisovali jako osobu s okem střelce, rukou chirurga a od dubna 1915 s duší básníka. 22. dubna 1915 použili Němci poprvé bojový plyn u města Ypers v oblasti Flander. Podle svědectví účastníků „...peklo trvalo 17 dní." Po opakovaných nepřátelských útocích ošetřoval podplukovník McCrae v obvazišti na břehu kanálu Yser stovky raněných z řad Kanaďanů, Britů, Indů, Francouzů i Němců a zároveň mohl sledovat ze svého úkrytu, jak se naproti obvazišti na polním hřbitově rychle rozrůstají řady křížů. A ještě jedna událost silně ovlivnila McCrae. A to smrt jeho přítele, nadporučíka Alexise Helmera s Otawy. Ten byl zabit výbuchem granátu 2. května 1915. Dalšího večera McCrae během svého odpočinku poslouchal zpěv skřivanů a viděl vlčí máky, které vyrazily ze zákopů a hrobů před ním. John McCrae, naučený psát pouze lékařské recepty, ventiloval svá muka 13 linkami textu, načmáranými na cáru papíru. V následujících dnech byla jeho jednotka převelena do týlu, kde napsal domů: „Jsme unaveni na těle a ještě unavenější na mysli." Báseň, ještě pod názvem „My nebudeme spát" byla uveřejněna v časopise Punch 8. prosince 1915.
A ještě jedno vysvětlení, proč právě vlčí máky - z čistě botanického hlediska. Po celou historii válčení se říká, že právě na bojištích a na hrobech jako symbol krve vždy vyraší rudé vlčí máky. Vysvětlení je jednoduché. Vlčí máky kvetou v době, kdy jiné rostliny v okolí jsou mrtvé. Semena vlčích máků odpočívají v půdě řadu let, a když nejsou nablízku konkurenční rostliny, vyraší. A právě půda na bojištích rozbrázděných a přerytých bombami a granáty, se silnou koncentrací vápence ze zdevastovaných budov působila jako katalyzátor pro vyrašení vlčích máků. V květnu 1915, kdy McCrae psal svou báseň, rozkvetlo množství vlčích máků, jaké zde předtím nikdo neviděl. Podplukovník John McCrae zemřel na zápal plic 28. ledna 1918 ve Wimereux, poblíž Boulognea ve Francii ve věku 44 let.
Vlčí mák symbolem padlých vojáků
Vlčí mák jako symbol vojáků padlých ve válce, byl poprvé použit brzy po 1. světové válce v Kanadě. Kolem roku 1920 Američanka Moina Michaelová použila tento symbol jako upomínku na životy zmařené v 1. světové válce. Paní E. Guerinová z Francie se doslechla o této aktivitě a započala s prodejem umělých vlčích máků ve prospěch Dětské ligy, která podporovala děti ze zdevastovaných oblastí Francie a Belgie. Dětská liga byla rozpuštěna a vlčí máky se začaly prodávat ve prospěch válečných veteránů.
Vlčí máky v České republice
Tato tradice vzhledem k mnohaletému komunistickému režimu nezapustila v minulých desetiletích kořeny v České republice. Až v roce 2001 byl 11. listopad také v České republice ustanoven Dnem válečných veteránů. Od té doby jsou vlčí máky jako symboly padlých ve všech válkách světa používány i v naší zemi.
(V textu byly použity některé informace z článku Miroslava Angera pro Historický kaleidoskop) Čerpáno z: ANLET, o.s. Generála Píky 26 160 00 Praha 6 www.anlet.cz 233 931 364
Na flanderských polích
John McCrae
Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.
My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.
Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.
Když rozkvétá lán máků červených,
my neměli jsme spát na polích flanderských.
(český překlad Jindra Svitáková)